Noční lov

Po příjezdu ze sobotního plesu v Líšni minulou sobotu se nám prostě ještě nechtělo jít spát, respektive to úžasné sněžení nás prostě tak fascinovalo, že jsme si ho nechtěli nechat ujít. Vydali jsme se tedy do Nové čtvrti zanést jakýsi časopis, co se omylem dostal k Lence do schránky. Asta u toho samozřejmě nemohla chybět.

A proč nepokračovat až na Stránskou, když už jsme byli v Nové čtvrti (pro neznalé Slatiny)? Mohli bychom se zastavit do místního TravelBug hotelu, protože jsme u sebe čirou náhodou měli TB Bublina :). Doma jsme si nechali GPS i razítko, ale co - tohle bychom měli najít i po paměti; byla to naše první nalezená keška.

Nešli jsme klasicky po silnici, ale zkratkami přes pole a tedy i hlubší sníh. Asi vám nemusím popisovat jakou radost měla ze sněhu Asta, která běhala střídavě mezi námi a nenechávali si ujít žádnou příležitost pro skok do hlubokého sněhu :).

Bohužel jsem ale vystoupali až moc a bylo potřeba slézt po skále a kamenech dolů, o úroveň níž. V létě a hlavně ve dne to není problém. Potmě a o půl čtvrté ráno to bylo něco horší :). Na sněhu to sice podstatně víc klouzalo, takže o pády nebyla nouze. Na druhou stranu sníh tlumil dopad. Nejvíc energie měla pořád Asta - prvně seskákala po skále se mnou, potom zjistila, že Lenička šla jinudy, nechápu jak vyskákala po kamenech na horu a utíkala druhou cestou, kde Leničce spěchem podrazila nohy. Medvídě...

Keš jsme našli hned. Poprvé jsme logovali vleže ve sněhu. Zpátky jsme to potom vzali přes pole ke kruháči a domů, do tepla.