Modelová železnice

Když jsme byli na horách (den čtvrtý) povídali jsme si s Žankem o modelových železnicích v ČR a Německu (Hamburg). Včera jsme se jeli podívat na jednu, která je přímo na Vysočině.

Po cestě jsme jak jinak uspořádali lov na kešku #77 - GCW1BE - 9 krizu - 9 crosses - TR. Odlov proběhl rychle a nenápadně. Tentokrát jsem měla při hledání štěstí já :). Byla to jediná keš včerejšího dne - bylo 13. a my jsme našli 77 keš. Ještě začnu být pověrčivá... Zastavili jsme se v Křižínkově pro Žankovu vlakovou soupravu a nejrychlejší cestou jsme vyrazili přímo do Žďáru.

Přivítal nás usměvavý Radek. Udělal nám krátkou přednášku o jeho "hračce" - spíš bych měla říct, že o celoživotním díle a potom už si kluci hráli. Bylo mi dovoleno rozjet jeden vlak :). Další hraní už jsem nechala na klucích. Vypadali tak šťastně a spokojeně. Přála bych vám vidět to štěstí v jejich očích, když šibovali s vlaky a různě je přeřazovali. Žankovy se podařil ne moc dobrý kousek, zapomněl totiž zmáčknout jedno tlačítko a tak srazil dva vlaky. Naštěstí se tato kolize obešla bez ztrát na životech i majetku. Zkoušeli jsme udělat i pár fotek, ale povedlo se jich jen málo. S bleskem vypadá všechno moc nereálně a bez blesku to zase neudržíte v ruce, tak aby nebyla výsledná fotka rozmazaná :(. Čas letěl s větrem o závod, 3 hodiny utekly jako voda a my jsme se museli s vláčky rozloučit. Rozloučení bylo excelentní. Zhasli jsme všechna světla, vypnuli televizory a všechno další co by mohlo kazit dojem. Radek postupně rozsvěcel všechna světla v Karlovicích, Jedlové a Kamenném Vrchu. Dokonce se rozhořel i oheň trempů, kteří přebývali v dřevěné „chajdě“ blízko Kamenného Vrchu. Podívali jsme se na noční jízdu osvětlených vlaků a s těžkým srdcem jsme se vydali k autu.

Při loučení s Radkem jsme mu slíbili, že přijedeme znovu. Doufám, že se do Žďáru opět podíváme a budu moct odbavit nějaký další vlak. Štěpán už to umí skoro jako profesionál a tak mi bude radit.