středa, září 26, 2007

Studánky

V neděli jsme se odhodlali k většímu výletu, což byla celkem odvaha po sobotní "svatební hostině" Verči a Honzy :). Ozvala se nám i Romča, že by se přidala. Ze začátku jsme zvažovali zda dát přednost jí nebo Astě (která už na pořádném výletě nebyla poooooořádně dlouho); do auta bychom se všichni pořádně nevešli. Nakonec jsme to vymysleli tak dobře, že jsme mohli vzít ještě Jenny (Romčino štěňátko).
geocaching (hostěnice)

Jako cíl výletu jsme si stanovili novou sérii keší v okolo Hostěnic věnovanou místním studánkám. Původně jsme chtěli ke studánkám dát kešky mi, ale nenašli jsme čas. Další "vyfouknutý" nápad (to není ve zlém, prostě jsme to sami nestihli a je dobře, že to stihl udělat někdo jiný). Asi si to příště dáme patentovat ;).

Všech pět keší leží na pomyslném okruhu dlouhém cca 12 km. My jsme se podle záznamu z GPS naťapali ještě o 3 km víc. Občas to bylo pěkně k naštvání: cache byla vzdušnou čarou vzdálena jen půl kilometru, ale cesta se klikatila tak, že jsme museli ujít pětkrát tolik, až jsme se k ní dostali. Aspoň jsme se my i hafani pořádně vyvětrali.

Podle momentální síly jsme chtěli udělat buď celý okruh nebo jen jeho půlku: když jsme ovšem zvažovali zda se vrátit nebo pokračovat, tak se nám tak moc nelíbila cesta zpátky, že jsme šli raději dál :). A dobře jsem udělali: druhá půlka je po parádním asfaltu, dobrém i na kolečkové brusle. Někdy se sem musíme ještě podívat. Snad bude povrch vypadat tak dobře i po zimě.

Skončili jsme v Hostěnicích. Děvčata a hafani odešli do místního pohostinství na něco teplého a já šel pěšky do Pozořic pro auto. Naštěstí se našel hodný člověk, takže jsem odešel jen asi čtvrtinu.

Na fotkách můžete vidět Astu s oranžovým geo šátkem.

2 komentáře:

  1. Máš štěstí, že dokázals všechny studánky odlovit najednou. Já jsem poprvé vzal na kole jenom Žalmanovu studánku protože ostatní zatím neexistovaly. Podruhé jsme vyšli pěšky na malou procházku a jelikož se cesta klikatila a vzdálenost byla větší než původně vypadala, stihli jsme za šera jen jednu. Potřetí jsme se vydali opět na kole s tím, že už to dokončíme, ale u poslední nejvzdálenější studánky posedával nějaký pár na pikniku a vypadalo to na dlouho. Tak snad počtvrté to bude naposledy.

    OdpovědětVymazat
  2. Jak jsem psal: původně jsme chtěli dát jen půlku, ale představa chůze po té stejné cestě zpátky nás ani trošku nelákala :)

    OdpovědětVymazat