středa, července 09, 2008

Kolem okolo Lednice

Na náš "lehký" výlet jsme vyrazili před desátou hodinou dopolední. Do Břeclavi jsme dojeli autem - malé, ale výkonné, takový "mraveneček" - 4 kola na střeše a 4 pasažéry v autě a jelo jakoby nic (skrytá reklama na Getz). Připravili jsme naši malou cestovní berušku, sebe a kola na jízdu dlouhou cca 60 km.

Uvítal nás rovinatý terén a upravené cyklostezky. Dnešním největším, ne však jediným, úkolem bylo ulovit BIKE-LVA (na kole kolem Lednicko-Valtického areálu), proto jsme také začali jeho první stage. Pokračovali jsme přes Zámek až k Janohradu, kde jsme si dali první zrzavé iontové nápoje :). Odpočinek nás naladil na přemýšlení, ze kterého jsme vyvodili, že jsem přejeli jeden záchytný bod (neplést se záchytkou), který je důležitý pro ulovení této multicache. Kluci byli tolerantní, nechali nás odpočívat a vyrazili zpět k onu bodu sami. Pravou zkratkou - delší cestou a horším terénem.

Další záchytné body už jsme si hlídali a tak nebylo nutné se vracet.

geocaching (bike - lva)
Cesta ubíhala, až jsme se dostali k Zapomenutému jezu. Chtěli jsme se vykoupat, ale pohled "z očí do očí" s vodou nás odradil. Na hladině se mlelo cosi zeleného a tak jsme raději pokračovali dál. Od jezu jsme museli vyjet lesem zpět na cestu. Nenapadlo mě nic lepšího než si při průjezdu "houpáčkem" nasazovat brýle. Ano, nebyl to dobrý nápad. Kolo se zastavilo těsně před kopečkem a nohy mi zůstaly v klipsnách... Ano, spadla jsem i s kolem. Lehké oděrky nic neznamenaly, ale naražená dlaň mi zbývajících 40 km dávala najevo, že jezdit bez rukavic a dělat více věcí naráz se na kole nevyplácí.

V Bulharech jsme se zastavili na další ionotové nápoje, natankovali jsme žlutou točenou, posvačili párek v rohlíku za 10 Kč a jako "třešinku na dortu" jsme si dali kopečkovou zmrzlinu - 1 kopeček/5 Kč, na to už v Brně nenarazíte. Studené pivo bylo úžasným lékem i na moji ručku, neb úžasně chladilo. Po větším náletu much, jsme naznali, že bude nejlepší pokračovat dál.

Čekal nás největší výšlap dnešního dne. Dlouhý, na 3 kopečky rozdělený, kopec byl opravdu testem našich sil. Pokořili jsme ho všichni a tak jsme se mohli vydat dolů mezi vinohrady, na druhou stranu kopce.

Jelikož nám čas ubíhal rychleji než kilometry, které nás čekaly, museli jsme bez povšimnutí minout i ochutnávku vín :(. Určitě to někdy napravíme...

Zbývající část trasy se na cestách měnily povrchy jak se jim zachtělo :). Lesní cesty střídaly asfaltové cesty s nerovným povrchem, až jsme se dostali do poslední fáze, kde jsme se vydrncali nejvíc. Protivítr a nerovný terén nás nutil bojovat ještě více.

Cestou do cíle jsme posbírali i blízké okolní keše, ale ta finální pro BIKE-LVA nás čekala opravdu až na závěr. A potom už jsme mysleli jen na zaslouženou odměnu v podobě večeře.

Steak house k tomu byl úplně ideální. Těšili jsme se, že si dáme ty dobroty, které tam ještě loni vařili, ale po příchodu jsme zjistili, že je tomu jinak. Nezměnil se jen název a vzhled vnitřních prostor, nový vzhled dostal i jídelníček a ceny.

Na večeři jsme si i tak pochutnali a tak bylo následné vyprázdnění peněženky méně bolestnější. Zbývající keše byli drive in nebo skoro drive in, takže jsme posbírali další 4 kousky po cestě do Brna. Domů jsme dorazili po více než 12 hodinách, čili něco kolem 23. hodiny.

Závěrečné hodnocení: Před honem na BIKE-LVA bych doporučila alespoň párkrát trénink na kole, aby se oseděly sedací kosti (ty moje opravdu nejsou zvyklé a posledních 15 km byla velká odvaha si sednout). Vyjížďka to byla parádní. Doufám, že během léta bude takových víc. Velké poděkování Benovi a Margitce za odvoz a příjemnou společnost. Jídlo bylo vynikající, počasí ucházející (dosti horko, ale hlavně, že nepršelo).

Sepsal/a Lenka at 10:01

Kategorie: ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)