I kapučíno může být pěkně silný kafe

Nejdřív kapučíno
pak červené víno
k tomu úsměv tvůj...

21.4. budou Eva a Vašek kousek od Brna - v Hruškách! (tour list)

Spinning

V pátek odpoledne jsme si šli s Leničkou zašlapat na spinning, na hodinu její kamarádky Zuzky. Pokud jste nikdy na spinningu nebyli (jako já před tímto pátkem), tak jde o skupinové rotopédování za zvuků hudby. Jízdu řídí instruktor: říká vám jestli jede po rovince, do kopce (jak prudkého), v jaké poloze máte šlapat atd.

Na úvod tohoto postu bych chtěl ještě říct, že nemám nic proti spinningu a určitě ho ještě vyzkouším. Můj pohled je hodně ovlivněný tím, že jsem dřív jezdil na silničním kole. Takže toto bude můj pohled jako outsidera:

• Ze začátku jsem si nemohl zvyknout na to, že mi někdo říká, jestli jedu do kopce, na rovince atd.
• Spinnerská kola nemají cvrka - musíte tedy pořád šlapat, protože šlapátka se pořád točí dál. V reálu se jezdí i z kopce, takže jsem zvyklý občas odpočívat - tady mě šlapátka podtrhávaly nohy :(. Sjezdy mi obecně nejvíc chyběly, už jenom kvůli vlažnému vánku dobržďování před kamiony :)
  
• Občas je od vás požadována co nejvyšší frekvence šlapání (do rytmu hudby) - opět nezvyk, protože mi vždycky vtloukali do hlavy všechno možné o optimální frekvenci, plýtvání energie... Tady si to samozřejmě vzhledem ke krátké délce vyjížďky můžete dovolit - jen je to nezvyk.
  
• Rotoped (na rozdíl od reálu) stojí nehnutě. Jsem zvyklý kolo nahýbat, pomáhat si...
• Proudění vzduchu - v přírodě většinou něco fouká...

Můj páteční výkon byl dosti bídný, 3 týdny jsem necvičil a poslední týden proležel doma jako marod.

Nechci nad spinningem lámat hůl - nějak intenzivně se mu asi věnovat nebudu, ale jako možnost alternativní vyjížďky v zimním období mi to přijde zajímavé. Jen si ještě zvyknout na
těchto 5 bodů a bude to fajn. Uvidíme :).

Družina on air

Dnes v noci můžete vidět naši oblíbenou slovenskou skupinu Družina naživo v pořadu Noc s Andělem, od 23:10hod na ČT2.

Opět reklamace u Tmo

Není to tak dávno, co jsem řešil s Tmo svou první reklamaci a už je tu druhá. Martin chtěl po mě objednat z portálu T-zones hru Ztraceni - Lost (měsíčně mám 3 motivy z portálu zdarma) pro svůj telefon - všechno proběhlo ok, před pár dny to Martin už i dohrál. Problémový jsem byl samozřejmě až já, když jsem si hru přes WAP objednal, stáhl s spustil. Jediné co jsme ze hry měl byla nepříjemná hláška "Chybná aplikace!". Nu což, třeba se to špatně stáhlo. I na druhý pokus ovšem totožná situace :(.

Jenže co dělat, když mi hra nejede? Má čtvrtmega (navíc jsem ji stahoval 2x!), stahoval jsem ji přes WAP, takže bych musel zaplatit 0,6Kč za každé stažené kilo... Reklamace!

Technické oddělení mi tvrdilo, že jim hra na stejném modelu funguje, ale že mi vrátí kredit za hru - ty jsem ale měl zdarma, takže by mi to (prakticky) k ničemu nebylo. Co stažená data? Zjistí, ozvou se.

Včera ráno jsem měl telefonát, že mi výjimečně data nezapočítají. Nevím sice co je na tom výjimečného, když mi hra nejede, ale budiž...

Exkurze Seznam.cz

Pro posluchače kurzu PV201 Portálové technologie v praxi (harmonogram a obsahy přednášek), vyučovaného lidmi ze Seznam.cz připravil tento portál exkurzi do jeho nového sídla na Radlické a návštěvu jejich serverů v telehouse TTC.

Sraz měl být v 8:00 u speciálně vypraveného autobusu, který (což nikdo nevěděl) odjížděl až o půl deváté. Asi čekal na opozdilce, kteří chodili pozdě i na přednášky :). V Praze jsme byli rozděleni na dvě skupiny (zároveň bychom se nevešli). Jak už jsem napsal: Seznam sídlí v čerstvě opravené (resp. ještě se asi trošku opravuje) budově na Radlické ulici, za rohem od OC Nový Smíchov (kde jsem byl svého času na promo akci s Epsonem). V této budově sedí Seznam na dvou půl patrech - dům je jakoby čtverec se zastřešeným nádvořím uvnitř a Seznam má půlku dvou nejvyšších pater, mimochodem s pěknou terasou. Na dolním patře jsou spíš obchodníci, telefonistky atd. Mimochodem první patro je skoro plné ženských, horní spíš zase chlapů. Po celém seznamu najdete klasické nápojové a občerstvovací automaty, ovšem za dotované ceny. Seznam dotuje z 50% (automatové) ceny. I tak je myslím RedBull za 20Kč více než sympatický :).

pohled zezadu na Nový Smíchov, všimněte si trávníku na střeše obchodního centra

Pracuje se hlavně v open spacech, kanceláře jsou spíš ojedinělé (Ivo, právní...). U stolů jsou pracovníci organizováni hlavně podle projektů na kterých pracují (fulltext, komunitní služby, zboží atd.). Občas najdete na zemi auto na dálkové ovládání - prý si čas od času zajezdí na odreagování. Čtvrteční večer prý patří gameskám (proč jsme tam nejeli o den později???). Novinkou je, že se každý zaměstnanec může jednou měsíčně nahlásit na (něco jako) volný den, umístí si na svůj stůl figurku tučňáka a věnuje se nějaké prospěšné práci (přeinstalování počítače, oprava zdrojáků které ho štvou, úklid, testování, nějaký pokusný projekt, open source...), přičemž ostatní zaměstnanci by ho neměli otravovat s normálními pracovními úkoly. Je to novinka a podle osvědčení dojde k úpravě počtu _tučňákových_ dnů.

Normální pracovní doba je klasicky 8 hodin, od devíti by tam člověk měl být. Samozřejmě může přijít (a potom také odejít) dřív, zůstat jednou déle a jednou méně apod. Zvláštností je, že pan nejvyšší - Ivo Lukačovič - chodí do práce jenom v liché nebo sudé týdny. Hold šéf a vizionář :). My na něho měli smůlu :(. Jsem s ním chtěl probrat jeho novou zrcadlovku, ale smůla... Btw: popis relativně nové pozice CEO - člověk, který řeší komu přidělit auto a tak :).

Všichni vývojáři (kromě jednoho, tím si ale náš průvodce nebyl jistý) používají Linux, hlavně Debian. Btw: Seznam pojmenovává svoje mutace opensource produktů přidáním S na začátek (nevzpomenu si na příklad, ale Martin mě určitě doplní) - napadl nás název pro novou seznamáckou distribuci linuxu - Sux :). Martin doplnil, že se nepřidává S, ale SZN... Takže konec vtipu :).

Servery se berou jako spotřební zboží - často se mění / dokupují. Něco málo servříků + ústřednu mají i přímo v kancelářích, ale hlavní serverovna je telehouse TTC v Malešicích. Od kanceláří je vzdálena cca 11km vzdušnou čarou, obě místa spojuje 10GB optika (dlouhá přibližně 21km). Jedná se o rekonstrukci starší budovy. Dveře na čipy, ochranka, dvě nezávislé přípojky elektrické energie, dva diesel agregáty (nádrže tuším cirka 500l a 1000l), záložní baterie, konektivita více operátorů (nevím přesně kolika, ale budova je vhodná díky vzdálenosti od dalších uzlů a polohou, takže v ní končí/začínají pražské optické okruhy). Samotná serverovna je větší místnost s falešnou podlahou (o cca 50cm výš než normální podlaha) a stropem. Spodem proudí pod tlakem studený vzduch z klimatizačních jednotek do racků, vrchem je čerpán teplý vzduch zpátky na schlazení do klimatizace. Hašení požárů je zajištěno plynem FM-200, který se po aplikaci váže na kyslík a zabraňuje tedy hoření. Před vypuštěním plynu je spuštěn poplach a ponechána krátká prodleva na opuštění prostoru. I po vypuštění FM-200 je možno v místnosti dýchat (možno vyzkoušet v Německu u dodavatele plynu, u nás se to nezkoušelo). Jinak v serverovně zatím ještě nehořelo. Stejný plyn chrání malou serverovnu i v sídle Seznamu.

Baterie udrží komplet provoz (včetně klimatizace) po 11 minut, záložní agregáty naběhnou během dvou minut a všechno udrží šest hodin. Nasmlouvaná je případná dodávka nafty pro udržení běhu agregátů.

Servery a racky jsou přece jen trošku těžké: na metr čtvereční _falešné_ podlahy působí asi 750kg.

Jednu místnost přímo u serverovny obsadil 24h dozor Seznamu. Nejde o dohled nad servery, ale spíše obsluhu - restarty, výměny disků, instalace nových serverů, spolupráce při řešení problémů administrátorů z kanceláří...

Dodavatel serverů (IBM) drží nad dodaným zbožím doživotní záruku (pochopil-li jsem to správně). Mimochodem IBM bez záruky (supportu) nic neprodá a to kvůli tomu, aby předešla špatným řečem v případě poruchy. Raději zboží bezplatně (v rámci supportu) vymění a obě strany jsou spokojené.

A na víc už si asi nevzpomínám :).

Čekání na druhou část výpravy zkrátila chvíle geocachingu:

• #78 - GC6F37 - Prague, Stare Mesto - V
  
• #79 - GCJAP4 - Shopping Cache - UM
• #80 - GC109FP - Pockej chvili / Wait for a while - TM
  
• #81 - GCJVZV - United Islands of Prague No.2 - TM

Studny

Studny - řeknete si vykopu si studnu, budu mít zásobu vody a když budu potřebovat, tak si občas odčerpám trochu vody na zalévání zahrádky atd..

Otázku studen řešili asi tak před 3 týdny v televizi. Později bylo stejné téma rozebíráno v denním tisku.

Majitelé rodinných domů většinou znejistěli a začali pátrat. V tomto případě mají výhodu uživatelé bytů, neb není předpoklad toho, že by měl někdo v bytě studnu :). Mají o starost méně, tedy pokud nemají nějakou chatu, chaloupku nebo zahradu a na ní nemají studnu. Mě pátrání postihlo také, mám totiž (jak většina ví) blízko ke zdroji informací :).

Nejdůležitější informací byl odkaz na portál ministerstva zemědělství. Zde jsou odpovědi na nejčastěji kladené otázky a jejich výčet se stále rozšiřuje:

1. Jsem fyzická osoba nepodnikající a mám u své nemovitosti studnu postavenou někdy kolem roku 1925. Musím žádat o nové povolení?
Nemusíte. Odběr podzemní vody ze studny vybudované před 1.1.1955 se považuje za povolený, nehledě na to, že v listinné podobě žádné rozhodnutí vydáno být nemuselo. Pokud zároveň odběr podzemní vody slouží, podle prohlášení odběratele, k individuálnímu zásobování domácnosti pitnou vodou (tzn. např. k vaření, splachování WC, zalévání zahrady, mytí vozidla, napájení zvířat apod.), považuje se odběr za povolený i po 1.1.2008 a o žádné nové povolení není třeba žádat. Není podstatné, zda se jedná o zásobování domácnosti v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy.
2. Jsem fyzická osoba nepodnikající a mám u své nemovitosti studnu postavenou v roce 1975. Žádné povolení k odběru vody nemám. Mám o něco žádat?
Odebírat podzemní vodu ze studny vybudované po 1.1.1955 lze pouze na základě platného povolení příslušného správního orgánu (vodohospodářského orgánu, popř. dnes vodoprávního úřadu). Pokud o vydání povolení nebylo v minulosti požádáno a povolení nebylo vydáno, je nezbytné co nejdříve o vydání povolení požádat pověřený obecní úřad. Jejich seznam naleznete na těchto stránkách.
3. Jsem fyzická osoba nepodnikající a mám u své nemovitosti studnu postavenou v roce 1995. Vše mám řádně povoleno – musím žádat o nové povolení?
Nemusíte žádat, pokud jde o odběr určený pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou. Za odběr podzemní vody ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou se považuje odběr podzemní vody, u něhož je účelem nakládání s vodami odběr vody pro zásobování domácnosti pitnou vodou nebo je použita jiná formulace vyjadřující tento účel (uvedeno v platném povolení k odběru podzemní vody). Není přitom podstatné, zda se jedná o zásobování domácnosti v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy. Pokud se tedy jedná o individuální zásobování domácnosti pitnou vodou, platnost povolení dnem 1.1.2008 nezaniká.
4. Mám jako fyzická osoba nepodnikající zahradu u potoka a vodou zalévám přes léto zeleninu. Musím mít nějaké povolení?
Pokud není k odběru povrchové vody (tj. např. voda v potoku, v rybníku, v řece apod.) využíváno zvláštní technické zařízení (např. čerpadlo), ale voda je odebírána např. přímo konví, pak žádné povolení není třeba. Pokud je k odběru povrchové vody využíváno zvláštní technické zařízení (např. čerpadlo, trkač apod.), pak je třeba povolení příslušného pověřeného obecního úřadu (vodoprávní úřad), a to bez ohledu na množství odebrané vody.
5. Kdo je „osoba s odbornou způsobilostí“?
Za osobu s odbornou způsobilostí se považuje fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti podle zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu č. 62/1988 Sb. a vodního zákona č. 254/2001 Sb. (zejména hydrogeolog). Jeho vyjádření je podkladem k vydání povolení k odběru podzemní vody, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Doporučuje se proto před podáním žádosti konzultovat tuto otázku s příslušným vodoprávním úřadem.
6. Je řízení o vydání nového či prodloužení stávajícího povolení k odběru podzemní vody zpoplatněno?
Řízení o vydání povolení k odběru podzemní vody, k odběru povrchové vody ani řízení k o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních nepodléhá správnímu poplatku.
7. Musím mít povolení k odběru podzemní vody, když mám na zahradě studnu, kterou vůbec nevyužívám?
Nemusíte. Povolení k odběru podzemní vody by měl mít pouze ten, kdo podzemní vodu skutečně odebírá. Pokud podzemní vodu neodebíráte, nemusíte mít žádné povolení a studnu nikam nenahlašujete.
8. Má pro mě nějaký význam, že budu vodu odebírat na základě povolení vydaného příslušným vodoprávním úřadem?
Nutnost mít povolení by se neměla chápat jen jako povinnost, ale také jako ochrana svého zdroje vody. Když tomu, kdo platné povolení nemá, někdo v okolí strhne pramen, tak nemá žádné dovolání. Pokud však platné povolení k odběru podzemní vody má, má podle platných předpisů i nárok na opatření náhradního zdroje vody nebo na jednorázovou kompenzaci za to, že o vodu ve studni přišli.
9. Co mám dělat jako fyzická osoba (nepodnikám), pokud mám studnu po roce 1955 a mám ji uvedenou pouze v kolaudační rozhodnutí k domu?
Pokud je uvedené rozhodnutí pouze kolaudačním rozhodnutím Vašeho domu, měl bystě neprodleně požádat příslušný vodoprávní úřad, kterým je pověřený obecní úřad, o vydání povolení k odběru podzemní vody z Vaší studny. Formulář žádosti („Žádost – odběr domácnost“) je k dispozici na portálu www.zanikpovoleni.cz nebo v listinné podobě na vodoprávním úřadu, kde Vám v případě potřeby s jeho vyplněním pomohou.
10. Musím mít povolení k odběru ze studny, ze které odvádím vodu samospádem do své nemovitosti?
Ano, musíte. Dle platných předpisů se voda ve studni vždy považuje za vodu podzemní. K odběru podzemní vody je vždy třeba povolení příslušného vodoprávního úřadu, a to bez ohledu na způsob, četnost či množství odebírané podzemní vody.
11. Na jak dlouho se vydává povolení k odběru vody?
Vodoprávní řízení o vydání povolení k odběru podzemní vody je vždy zahájeno k návrhu (žádosti) žadatele, který ve své žádosti uvede dobu, na kterou odběr podzemní vody žádá. Časové omezení povolení k nakládání s vodami je pak výsledkem vodoprávního řízení.
12. Jak mám doložit, že studna byla vybudovaná před 1.1.1955?
Zjednodušeně lze říci, že k doložení stáří může postačit např. i dokumentace ke stavbě, u které je studna umístěna. Jako v každém jiném řízení je možné k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci (tj. prokázání stáří studny) a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde např. o listiny či svědeckou výpověď.
13. Na kom v případě kontroly odběru vody ze studny leží důkazní břemeno o stáří studny?
Úvodem je třeba uvést, že není úmyslem ministerstva zemědělství ani nižších správních orgánů vlastníky kontrolovat či bezdůvodně nutit dokládat nemožné. Stejně jako tomu bylo doposud, budou pověřené orgány kontrolovat povolení k odběru podzemní vody pro individuální zásobování domácností pitnou vodou pouze namátkově, popřípadě na upozornění, pokud načerno postavená studna strhne ostatním v okolí vodu. Žádné plošné kontroly se nechystají. Důkazní břemeno v případě event. kontroly leží na správním orgánu, ten, pokud chce někoho postihnout za protiprávní jednání v řízení z moci úřední, musí prokázat naplnění skutkové podstaty deliktu.
14. Potřebuji povolení k zachytávání dešťové vody do sudu na zalévání zahrady?
Žádné povolení k takovému zachytávání vody nepotřebujete.
15. Jako obec máme studny pro základní školu, hostinec, hřbitov – všechny studny jsou vybudované do roku 1955 a žádné povolení na papíře nemáme. Co dál?
S ohledem na stáří Vašich studní se mají odběry podzemní vody z nich za povolené až do 1.1.2008. Po tomto datu je třeba mít na odběr podzemní vody z nich platné povolení. Buď můžete požádat příslušný vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) o prodloužení platnosti odběru podzemní vody z každé tzv. historické studny (tj. vybudované do 1.1.1955) v termínu do 1.7.2007 nebo můžete kdykoliv požádat u stejného vodoprávního úřadu o vydání povolení nového. V každém případě je třeba počítat i s délkou řízení (až několik měsíců) a nedoporučuje se podávat žádost na poslední chvíli. Optimální postup doporučujeme předem konzultovat s příslušným vodoprávním úřadem.

Najdete zde i formuláře, které je nutné vyplnit a odevzdat, pokud zjistíte z uvedených O a O (otázek a odpovědí), že máte povinnost takto učinit. Tuto otázku pochopitelně zákonodárci řeší i zákonem, a to zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon.

Nejhorší na tom je, že to občanům nic dobrého nepřinese, jen mají zase více starostí. Nejdřív se zabýváte tím jestli to musíte udělat a potom běháním po úřadech. A co myslíte, že se stane? Papíry se založí někam na hromadu a později se „možná“ zatřídí do nějaké evidence. Když se nad tím zamyslíte, napadne vás, že toto zjišťovaní asi nebude jen tak. K čemu by jim bylo, že ví kolik lidí užívá studnu, kdyby z toho nic neměli? Jestli oni si za nějaký ten pátek nevzpomenou, že budou za užívání studny vybírat poplatky...? Ach ano je to prostě jen byrokracie.

Zápisníčky pro cestovatele

Pár tipů pro cestovatele...

RealTravel je server poskytující uživatelské blogy - "deníčky z cest". Pokud cestujete (cestovali jste), můžete snadno popisovat navštívená místa, příhodu, památky, do mapy zakreslíte trasu, přidáte fotky... Server se hodí i při plánování výpravy, protože můžete dopátrat zážitky, zkušenosti a doporučení lidí, kteří na tomto místě nebo v okolí byli již před vámi. (Ne)výhodou je to, že výběr místa je omezen pouze na města/obce - snadno tak dopátráte kde jste byli, jenže pouze přibližně. Zapomeňte na určení přesných souřadnic, cesty přímo ve městech atd. Používá vlastní mapy, ve vysokém měřítku.

MyOutdoors.net umožňuje do mapy zaznamenat trasu (automaticky by měl dopočítat výškový průběh). Pro různé sporty (hiking, kolo, lezení po skalách atd.) nabízí různé ikony. Cestu můžete zaznamenat buď ručně umístěním do mapy (nepodporuje GPS souřadnice) nebo importem GPX. Používá Google Maps a pošilhává po Ask.com - údajně kvůli API, mě se jejich mapy moc nezamlouvají. Podporuje export do GPX a KML. Tady můžete sledovat cestu naší Coccinellky.

MTBGuru je určen pro cyklisty (podle názvu hlavně pro ty horské), ale používá se i při normální turistice. Na server nahrajete trackovací log vaší cesty (zaznamenaný pomocí GPS jednotky) a odměnou vám budou jednak statistiky (rychlosti, výškové profily atd.) s grafickou prezentací cesty v Google Maps. K tomu všemu můžete do mapy umístit fotky, komentáře atd.

Jsme Ztraceni

O víkendu jsme s Lenkou spadli s letadlem na pustý ostrov. Jsme Ztraceni. Teď už aspoň trošku víme na čem jsme: objevili jsme tajemnou laboratoř s počítačem, další zbraně, spojili jsme se s přeživšími ze zadní části letadla a měli první rozmluvu s Druhými.

S Lenkou jsme spolu skoro rok a půl (doufám že jsem si to spočítal správně a nezadělal jsem si právě na ostudu), a dneska v noci jsem poprvé mluvil ze spánku... Ideální čas na založení rubriky Ztracení.

(za to všechno děkujeme Martinovi)

Flash disk do každé kapsy!

Před Vánocemi jsem začal pozorovat paměťový boom - 1GB USB flash disky, které ještě v létě stály cca 1.000Kč nyní stojí okolo šesti set korun. (Btw předloni stály gigové disky 2000Kč.)

A v novém roce to pokračovalo dál, takže nyní gigové disky stojí okolo tří set korun a jsou jen cca o 20-30 korun dražší než disky poloviční, tj. 512MB. Dvougigový disk vyjde cca na 450Kč. Skoro každý týden ceny ještě o nějakou tu korunu klesnou...

V našem oblíbeném IT velkooobchodě přestali nabízet xD karty menší než 512MB. Stejně tak tyto karty nemají ani v našem záložním VO. Nejspíš se jim je nevyplácí vyrábět. Kde jsou ty doby, kdy jsem kupoval 128MB xD kartu za téměř 2 tisíce?

Pozn.: všechny ceny jsou dealerské velkoobchodní ceny, včetně dph.

Troška nostalgie
Z dávných dob jsem doma schovával několik krabiček 5,25" a skoro plný pořadač na 3,5" disket (rozměrově největší, tj. osmi palcové, diskety jsme doma neměli, ale pamatuji je ze ZŠ). Obojí jsme chtěl zazálohovat na CD. Prvně jmenované jsem vyhodil asi před půl rokem (nechtěla se mi už zamontovávat mechanika), plný pořadač poletí asi za chvilku. Stejně z nich po těch letech už nic nepřečtu a pokud ano, tak jenom na stolním počítači, protože v notebooku disketovou mechaniku nemám.

Pamatujete jaká to už byla hra, když byla na 4 diskety? A jaké to bylo zklamání, když vám jedna z těch disket klekla?

Ještěže disketám už doopravdy odzvonilo.

Flash disk do každé domácnosti! Flash disk do každé kapsy!

Kiting

Upozornění: tento post doopravdy není o kočičkách!

Původně jsem chtěl ještě jednou zmínit to, že jsem dostal k Vánocům od bráchy draka s dvěma šňůrkami, takže se dá ovládat. Že jsme to zatím třikrát zkoušeli, z toho dvakrát málo foukalo, jednou jsme se kompletně zablátili (včetně kočárku s Danielkou) a jenom jednou nám to pěkně lítalo. Jenže to jsem ještě nevěděl, co dráček všechno umí.

Kite, tak by se správně mělo těmto drakům říkat. Stojíte po zemi a tvoříte s drakem akrobatické prvky, jednoduše řečeno. Od těch jednoduchých (osmičky, čtverečky, vodorovné průlety těsně nad zemí apod.) až po ty složitější, kdy kite letí špičkou a dnem od vás či kolem vás poskakuje jako vlaštovka. Když jsem viděl první akrobatické video, tak jsem stoprocentně věděl, že my nemámě tenhle typ draka a že akrobacie jde dělat jenom s nějakými spešl malými a lehkými dráčky. Opak byl pravdou. I náš iPop je akrobat... Doporučuji se podívat na ukázku.

My zatím umíme vzlétnout (pokud je dobrý vítr), udělat jednoduché obraty (viz. pár řádků výš) a přistát. Holt máme ještě co trénovat.

Existují ještě tzv. powerkite, draci silní tak, že vás dokáží přizvednout a táhnout. Použijete jeden z mnoha doporučovaných "dopravních prostředků" (lyže, snowboard, speciální buginy, terénní skateboardy, lodičky), chytnete draka a jedete...

V Brně dráčky prodává fa. Aikon, Cejl 97 (do stejného domu jsem mimochodem chodil rok a půl do práce).

Na závěr dračí pohled na zem:

Modelová železnice

Když jsme byli na horách (den čtvrtý) povídali jsme si s Žankem o modelových železnicích v ČR a Německu (Hamburg). Včera jsme se jeli podívat na jednu, která je přímo na Vysočině.

Po cestě jsme jak jinak uspořádali lov na kešku #77 - GCW1BE - 9 krizu - 9 crosses - TR. Odlov proběhl rychle a nenápadně. Tentokrát jsem měla při hledání štěstí já :). Byla to jediná keš včerejšího dne - bylo 13. a my jsme našli 77 keš. Ještě začnu být pověrčivá... Zastavili jsme se v Křižínkově pro Žankovu vlakovou soupravu a nejrychlejší cestou jsme vyrazili přímo do Žďáru.

Přivítal nás usměvavý Radek. Udělal nám krátkou přednášku o jeho "hračce" - spíš bych měla říct, že o celoživotním díle a potom už si kluci hráli. Bylo mi dovoleno rozjet jeden vlak :). Další hraní už jsem nechala na klucích. Vypadali tak šťastně a spokojeně. Přála bych vám vidět to štěstí v jejich očích, když šibovali s vlaky a různě je přeřazovali. Žankovy se podařil ne moc dobrý kousek, zapomněl totiž zmáčknout jedno tlačítko a tak srazil dva vlaky. Naštěstí se tato kolize obešla bez ztrát na životech i majetku. Zkoušeli jsme udělat i pár fotek, ale povedlo se jich jen málo. S bleskem vypadá všechno moc nereálně a bez blesku to zase neudržíte v ruce, tak aby nebyla výsledná fotka rozmazaná :(. Čas letěl s větrem o závod, 3 hodiny utekly jako voda a my jsme se museli s vláčky rozloučit. Rozloučení bylo excelentní. Zhasli jsme všechna světla, vypnuli televizory a všechno další co by mohlo kazit dojem. Radek postupně rozsvěcel všechna světla v Karlovicích, Jedlové a Kamenném Vrchu. Dokonce se rozhořel i oheň trempů, kteří přebývali v dřevěné „chajdě“ blízko Kamenného Vrchu. Podívali jsme se na noční jízdu osvětlených vlaků a s těžkým srdcem jsme se vydali k autu.

Při loučení s Radkem jsme mu slíbili, že přijedeme znovu. Doufám, že se do Žďáru opět podíváme a budu moct odbavit nějaký další vlak. Štěpán už to umí skoro jako profesionál a tak mi bude radit.

Janovice

Jak už před odjezdem napsala Lenička, minulý týden jsme strávili na horách. Po cestě to vypadalo bledě, protože nikde nebyl sníh. V Rýmařově už tomu ale bylo naštěstí jinak.

Den první (neděle)

Přijeli jsme (mimochodem pozor na správné odbočení u Vyškova a Olomouce) akorát na oběd a chata ještě nebyla uklizená, takže jsme vyrazili do blízké restaurace Albert, kde mimochodem báječně vaří. Hlavně česnečka stála za to, dostanete k ní celou misku nakrájených topinek, takže můžete chlebovat co hrdlo ráčí. Po vybalení jsme zvládli už jenom procházku spojenou s pouštěním draka na blízkém kopci. Moc nefoukalo, takže jsme spíš chodili než létali :(.

Den druhý (pondělí)

S Lenkou jsme vyrazili na náš jediný běžkařský výlet. Autem jsme vyjeli ke Skřítkovi, kde jsme obuli běžky a na lyžích pokračovali na Hvězdu. Po cestě jsme míjeli #69 - GCKC34 - Kamenná lavicka / Stone bench - TR a bylo by samozřejmě škoda ji neodlovit. Na Hvězdě jsme bohužel museli odbočit z upravované běžkařské trati na normální turistickou značku, která úzká, vedla kopce nekopce a navíc často přes polomy. V cíli naší trasy jsme měli odlovit tři keše, což se nám bohužel kvůli sněhu nepodařilo :(. Otočit a zpátky.

Den třetí (úterý)
První lyžovačka. Auty jsme vyjeli do Karlova, kde jsme náhodně vybrali jeden z nespočetně vleků. Večer jsme zaskočili na chvilku do hospody na šipky (a tatínkové na kulečník).

Den čtvrtý (středa)
Den návštěv. Jedno auto (návštěva) za námi přijelo a druhé muselo na otočku do Brna. Tohoto neurčitého stavu jsme využili k lovení. Už v Brně jsem do mapy zakreslil blízké keše, kvůli snazší navigaci. První zastávka byla na #70 - GCR5XR - Zamek Sobotin - TS, potom zastávka v serpentinách na focení a #71 - GCX08M - Kaplicka u studánky - TR, zámecký park #72 - GCR5D1 - Zamek Velke Losiny - TR, #73 - GCZZDP - Sumperske hradby - TM, #74 - GCZR6G - Tremesske rybniky - TR a #75 - GCXJGZ - Sumperska Mara / mini dam near Sumperk - TS. Jeli jsme pouze s Lenkou a Žankem; zbytek měl zůstat na chatě. Což nebyla pravda, jak jsme zjistili po návratu a zaparkování. Takže jsme vyrazili znovu lovit - na Rešovské vodopády. V Rešově mimochodem končí silnice (aspoň teď v zimě). Auto jsme nechali u hospody, blíž už to nešlo (ne s naším autem). Ke keši to mělo být cca 1.5km, pěkně z kopce a potom do kopce. Keš #76 - GCVFQ9 - Resovske vodopady - TR i vodopády samotné jsme viděli až za soumraku, takže jsme přeskákali po kamenech kam až to šlo, vyfotili co sedalo a zpátky do kopečka k autu, protože už padla tma. Večer Kulečník (začal jsem se trefovat).
Den pátý (čtvrtek)
Původně jsme chtěli hned ráno na exkurzi do přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, jenže s ohledem na množství napadeného sněhu (a stav na silnicích) jsme museli prohlídnu zrušit. Později začalo do sněnu pršet, takže ani lyžování nepřicházelo v úvahu. Opět tedy přišla na řadu elektrárna - co nezvládli uklidit silničáři dokončil déšť. Exkurzi samotné asi věnuji některý z budoucích postů. Keš po cestě k horní nádrži jsme bohužel nemohli kvůli sněhu odlovit (nedalo se k ní ani dostat, cesta byla neprotažená). Večer opět kulečník (dal jsem dvě desítky!).

Den šestý (pátek)
Podobná situace jako ve čtvrtek - sníh vystřídal déšť. Můj navrhovaný výlet pěšmo na Praděd z Karlovy Studánky neprošel (7,5km sněhem tam a stejnou trasou zpátky), ale ze Švýcárny by prý někteří šli (to už by bylo jenom 2 x 3,5km). Předtím jsme chtěli zvládnout krátkou lyžovačku, která se ovšem protáhla, takže na Praděd mohlo naše elitní družstvo vyrazit až po druhé hodině.

K parkovišti Hvězda (jiná Hvězda než v pondělí) jsme přijeli o půl třetí. Nejbližší autobus nahoru jel ve tři (stojí 14Kč na osobu bez lyží), poslední zpátky něco po páté (nestíhali bychom výšlap na Praděd). Autem jsme nahoru sice vyjet mohli, ale až ve tři (společně s busem) a to za poplatek 360Kč. Čekat, platit ani vracet se potmě se nám nechtělo, tak jsme to otočili. Zastavili jsme se na oběd v zámecké restauraci, navštívili podnikovou prodejnu Hedvy a s Lenkou jsme šli ke hřbitovu na kopec pouštět draka. Tentokrát byl vítr úplně výborný, takže jsme s drakem blbli skoro hodinu a půl, než padla tma. Jenom pro informaci: draka jsem dostal k Vánocům a oproti normálním drakům je řiditelný!

Den sedmý (sobota)
Snídaně, balení a domů...

hory janovice

Kobra jedenáct podesáté

Nějak jsem nepochopil strategii TV NOV@ - dnes odpoledne odvysílala 5. epizodu VIII. řady seriálu Kobra 11 (ve složení Semír a Jan) a večer potom první díl desáté řady (Semír s navrátivším Tomem).

Nedalo mi to a vygůglil jsem dvě české fansite:

• Alarm fur Cobra 11
• FanClub Cobra11

kde jsem se dozvěděl, že Tom se v deváté řadě vrátí zpět (což je mimochodem jedině dobře, nemám Jana rád, nic osobního). Na obou stránkách najdete mimochodem spoustu zajímavostí: jedna epizoda vyjde cca na 10,5 mil. Kč, část aut věnují jejich výrobci (BMW, Mercedes...), vlastní (velmi krátký, 200m - na Matrix to nemá) úsek dálnice, od začátku natáčení zničeno přes 2.000 vozů... Autíčka mají každopádně pěkná (co by za to jiný dal).

Zítra opět v pravidelném čase uvidíte další díl osmé série. Trošku gulášek...

E-learning: Běh na lyžích

Při zjišťování novinek našeho slavného univerzitního ISu jsem objevil (kromě správce záložek a la del.icio.us) i e-learningový portál Masarykovy univerzity.

Vypadá zajímavě, ovšem o budoucnosti rozhodnou autoři nabízených materiálů.

Najdete tu například video kurz Běh na lyžích - Volný způsob běhu. Ještě by bylo dobré doplnit, jak vhodně brzdit v prudkých sjezdech :(

Jak správně namazat

Pokud letos plánujete jet poprvé (nebo po delší době) na běžky a nejste si jisti správným mazivem, doporučuji k přečtení dva články: tento a tento. Obecně se doporučuje mít sebou alespoň základní sadu vosků: zelený (mráz, pod -10 °C), modrý (pod nulou), fialový (kolem nuly), červený (teplota nad nulou) a případně ještě žlutý (jarní počasí). Vosky se dále označují na Speciál (o trošku chladnější) a Extra (o trošku teplejší). Dále umělohmotnou škrabku (případně i železnou), korkovou roztírací kostku, hadru (nesmí pouštět chlupy a vlákna) a občas se hodí i nylonový kartáč.

Vosk se roztírá na skluznici v oblasti pod botou (stoupací část skluznice) plus cca 20cm na obě strany (záleží na váze (batohu) apod.). Zbytek skluznice je dobré jednou za čas navoskovat a zažehlit sjezdovým voskem.

Tuhé vosky se nanáší na studenou skluznici a jdou i vrstvit, vždy se nanáší teplejší vosk na studenější. Tekuté mazání (lyží) se nanáší na teplé skluznice. Tekuté mazání (lidí) se může provádět jak za tepla, tak i zastudena (víc zahřeje).

Vosky je potřeba uhladit po směru jízdy (aby nedřel při jízdě dopředu, ale dozadu). Lyže které mají protismykovou vrstvu se voskovat nesmí!

Vždy po jízdě je dobré vosky seškrábnout a vyčistit skluznice. Chemické čističe nejsou úplně vhodné, protože vymývají i vosk, který _impregnuje_ skluznice (je potom potřeba zažehlit nový vosk).

Za týden snad budeme ještě chytřejší :)

Noční lov

Po příjezdu ze sobotního plesu v Líšni minulou sobotu se nám prostě ještě nechtělo jít spát, respektive to úžasné sněžení nás prostě tak fascinovalo, že jsme si ho nechtěli nechat ujít. Vydali jsme se tedy do Nové čtvrti zanést jakýsi časopis, co se omylem dostal k Lence do schránky. Asta u toho samozřejmě nemohla chybět.

A proč nepokračovat až na Stránskou, když už jsme byli v Nové čtvrti (pro neznalé Slatiny)? Mohli bychom se zastavit do místního TravelBug hotelu, protože jsme u sebe čirou náhodou měli TB Bublina :). Doma jsme si nechali GPS i razítko, ale co - tohle bychom měli najít i po paměti; byla to naše první nalezená keška.

Nešli jsme klasicky po silnici, ale zkratkami přes pole a tedy i hlubší sníh. Asi vám nemusím popisovat jakou radost měla ze sněhu Asta, která běhala střídavě mezi námi a nenechávali si ujít žádnou příležitost pro skok do hlubokého sněhu :).

Bohužel jsem ale vystoupali až moc a bylo potřeba slézt po skále a kamenech dolů, o úroveň níž. V létě a hlavně ve dne to není problém. Potmě a o půl čtvrté ráno to bylo něco horší :). Na sněhu to sice podstatně víc klouzalo, takže o pády nebyla nouze. Na druhou stranu sníh tlumil dopad. Nejvíc energie měla pořád Asta - prvně seskákala po skále se mnou, potom zjistila, že Lenička šla jinudy, nechápu jak vyskákala po kamenech na horu a utíkala druhou cestou, kde Leničce spěchem podrazila nohy. Medvídě...

Keš jsme našli hned. Poprvé jsme logovali vleže ve sněhu. Zpátky jsme to potom vzali přes pole ke kruháči a domů, do tepla.

Na Hromnice o hodinu více

V poslední době mám nějak náročné pracovní dny. Jen doufám, že se mi podaří relaxovat na blížící se dovolené. Po příchodu do práce jsem prohodila pár slov s Martinou na téma Hromnice.

Martina mi řekla, že v rádiu říkali všechny možné pranostiky vztahující se k dnešnímu dni. Třeba "Kdo bude večer tancovat, ten umře"... Ta byla asi nejmorbidnější. Jen by mě zajímalo jestli se to opravdu někomu přihodilo, protože co jiného by lidi vedlo k tomu, aby si takovou pranostiku vymýšleli a používali ji...

Asi nejznámější je "Na Hromnice o hodinu více". Tento rozdíl byl vidět už ráno, protože bylo dřív světlo. Jenže zbytek dne byl jaksi v nějakém časovém skluzu :(. Měla jsem pocit, že čas běží nečekaně rychle a práce mi přibývá místo toho, aby ubývala. Zrovna dneska jsem chtěla být brzy doma, ale nějak se mi to nedařilo. Pořád a pořád se vynořovali další věci, které jsem musela udělat, protože nebudu celý týden v práci. Nakonec jsem se domů dostala až o půl šesté, což je na pátek hodně hodně pozdě :(.

Hromnice jsou nejen obyčejný pracovní den v letošním roce, ale jinak je to i důležitý svátek: Hromnice je tradiční lidové označení katolického svátku Uvedení Páně do chrámu, dříve též Očišťování Panny Marie, který se slaví 2. února.

Svátek připomíná událost z evangelií (Lk 2,22-38), kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“.

Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století: v tento den se světily svíčky „hromničky“, které se během bouřek zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit před bouřkami.

Protože je tradičně svátek spojován také s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává, je dnes v katolické církvi tento svátek slaven také jako Den zasvěceného života (tj. řeholníků a řeholnic).

Dalším osobním poznatkem dnešního dne je, že vždycky, když se snažím jít domů brzy, protože spěchám atd., tak se mi práce natáhne, někdy i o několik hodin. Zajímalo by mě, jestli se to děje jen mě nebo i někomu jinému... Mohlo by to taky být dnešním úplňkem nebo dokonce snad spojením úplňku a Hromnic :).

Každopádně jsem ráda, že jsem se dostala domů a zítra se budu moct balit na hory. Už se moc těším. Jen doufám, že se dnes už nic zásadního nestane a večer bude v klidu a v pohodě :).

Pár pranostik:

• Na Hromnice - půl zimnice - půl píce.
• Na Hromnice zima s létem potkala se.
• Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
• Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
• Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
• Chumelice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Na Hromnice o hodinu více.

Právě dnes

Právě dnes je první den, druhého měsíce roku dvoutisícíhosedmého našeho letopočtu :). Zní to docela starobyle, když si to řeknete takhle. Jinak je to prostě první únor 2007.

Každopádně dnešek byl zase něčím neobyčejný. Začalo to opět v práci :). Dostala jsem totiž nový monitor - wow - LCD. Těšila jsem se na něho už půl roku, protože ten starý pořád zlobil. Musím uznat, že se mi od něj nechtělo. Ale nakonec jsem domů spěchala, protože jsme chtěli jet hledat další kešky.

Trochu jsme se zdrželi rozpravou s rodiči, ale nakonec jsme tu první s přehledem stihli ještě za světla, jak jsme chtěli.

• #66 - GCTM4D - Konecnaaa Vyyystupovaaat ! - MS

Je to keš, na kterou si Štěpán dlouho brousil zuby. Trvalo mu 14 dní než dal dohromady čísla, ze kterých potom nechal v Perlu vypočítat možnosti konečných souřadnic. Vzhledem k tomu, že jich bylo několik, přistoupil na vylučovací metodu a tak nám zůstala prakticky jen jediná možnost kam jít. Myslím si, že na to, že objel jen 4 konečné jsme to zvládli s přehledem, teda spíše on a jeho notebook :).

Vřele doporučuji chodit na výlety na Bílou horu za světla. Cestičky jsou totiž oseté od našich čtyřnohých mazlíčků :), po kterých se majitelé neobtěžují uklízet :(. Takže opravdu pozor kam šlapete. Nám se naštěstí podařilo projít onu cestu voňavou nohou. Měli jsme ovšem namále, protože kolem nás při logování proběhlo nádherné černé štěně Labradora. Asta si samozřejmě chtěla hrát (páníček štěněte byl nějakou chvíli v nedohlednu) a tak spolu skákali zrovínka (vedle hovínka) v těch inkriminovaných místech...

Při logování si Štěpán uvědomil, že nemáme souřadnice 3 kešky, kterou jsme se dnes chystali ulovit a tak jsme přemýšleli jak to udělat. Vrátili jsme se, nasedli do auta a pro souřadnice jsme se vraceli po odlovení 2 kešky

• #67 - GCXMR5 - Kostel sv. Jilji / St. Giles Church - TM

Dýchla na nás více než jedno století stará minulost budovy, kterou jsme si se zájmem prohlédli (hrobka z roku 1856). Keš jsme nehledali dlouho, stačilo jen najít správné zákoutí toho pravého otvoru ve zdi :). Naštěstí okolo nikdo nechodil, takže jsme měli klid, jak na logování tak i následné opětovné schování kešky do jejího úkrytu.

Cestou z Komárova jsme se zastavili doma. Štěpán zjistil souřadnice, mezi tím se Asta málem zbláznila v autě, ale nakonec to zvládla :).

Procházky přes potemnělé Hády už známe, ale každá je svým způsobem zvláštní. Tuhle jsem třeba skoro celou protelefonovala a docela se divím, že jsem o něco nezakopla. Při finálovém hledání mezi stromy telefonoval i Štěpán :o). Nejdřív jsem si říkala, jak to dělají, že ten vysílač vydává takové pravidelné zvuky a nakonec jsem si uvědomila, že je to z mojí taštičky a že je to můj mobil, ha ha ha, to bude asi z přepracování...

• #68 - GCYP20 - Project Enigma: ASCII - US
  

Logování proběhlo v klidu, protože v tomto čase nečase se na Hádech asi nikdo neprochází. Výhodou byla docela jasná noc, díky které jsme se mohli vrátit bez světel až k autu. Štěpán mi ještě ukázal výhled na jasné noční Brno z okraje lomu.

Dnešní lov skončil a my jsme se patřičně utahaní, ale spokojení (Štěpán by byl víc, kdyby jsme odlovili ještě minimálně jednu, ale zítra je taky den) mohli vrátit domů.

Už se těšíme na hory, na lyžování, na běžky, ale hlavně na sněhové lovení. Smutná zpráva je (pro naše čtenáře), že další zápisky do našeho deníčku budeme moci udělat až se vrátíme z hor, protože nebudeme mít virtuální spojení se světem :(. Ale nesmutněte, dočkáte se :). My se vrátíme a všechno vám to povíme...

CZJUG a Emauzy

Po přestávce se ve středu opět konalo setkání CZJUG (Czech Java User Group), na kterém jsme s Martinem a Marou rozhodně nemohli chybět :). Aktuálními tématy byly Spring 2.0 a Java Persistence API (+ bonus člověk od Java Compileru). Jako tradičně jsme přišli pozdě: v Praze jsme sice byli za necelé dvě hodiny, ale zácpa od Nuseláku dál nás pěkně zbrzdila. Vtipné každopádně bylo, že Mara, který vyjížděl z budovy T-mo (vedle D1) krtkem později než my a byl na místě dřív. Zácpy... Jinak parkování na Karlově náměstí = 70Kč za necelé 2 hodiny, hlídají do osmi. Btw: doporučujeme benzinku na přibližně 29km směr Praha.

Na konec CZJUGu přišel i Zdík (Martinův a Marův spolužák z FI) a šlo se do hospody ve sklepě, kde na schodech visel ze stropu VGA gábl a kde hrál pekelně nahlas černý DJ. Proč nevyužít čas na geocaching? Za rohem byla #65 - GCZR1G - Emauzy - TM, takže vzhůru na lov. U keše je sice poznámka, že je na frekventovaném místě, ale v tu dobu v okolí vůbec nikdo nebyl. Zalogovat, zpátky do hospody, přesun do jiné hospody (v téhle totiž měli jenom Krušovice), jedno pivo a domů.

Cestu zpátky jsem z části prospal, protože jsem ráno vstával v šest na florbal. Ale aspoň mi to rychleji uteklo :). Asta celou láskou (že mě vidí) vlezla až za Martinem do auta...

Úterý ...

Měl to být pracovní den jako každý jiný, ale už od raná to bylo jinak.

Nejdřív jsem hlídala Haničku (1,5 roku). Je to takový malý andílek. Líbí se jí Asta, mám ji na pozadí monitoru a taky má ráda hodiny a hraní s balónem. Největší úspěch má vožení na kolečkové židli. Tentokrát ovšem vyhrálo bafaní do zrcadla :).

Po práci jsme vyrazili na nákupy a hledání keší. Museli jsme se zastavili u Štěpána doma: potřebovala jsem si vyzkoušet mamčiny běžky, jestli mi nejsou malé boty. Boty mi padly jako ulité a tak jsme mohli v klidu vyrazit na drobné nákupy.

Nejdřív jsme objížděli lístky čtyřlístku dálnice D1 a D2, abychom se ujistili, že si myslíme správné číslo "Z" a taky jsme potřebovali zjistit číslo "X" na dodatkové tabulce, která je na exitu Praha - Bratislava

• #63 - GC109PZ-Ctyrlistek # 1 - MC

Čísla jsme si zapsali a jeli jsme do obchodu. Nejdřív jsme se zastavili v Giga sportu, kde jsme chtěli pořídit návleky na běžky. Místo toho jsme koupili teplou čepici, rukavice, vosky na běžky a obal na lyže :).

Potom jsme přejeli do Hypernovy, kde jsme nakoupili drobnosti v podobě čajů atd., ale hlavně ty návleky. Dokonce přesně ty stejné, které má Štěpán. Pak jsme vyrazili hledat další keš

• #64 - GCZR09 - stoparska - brno / hitchhiking - brno - TC
  

Bylo to "dobrodrůžo" - já :) jsem se totiž zapomněla obléct. Vzala jsem si jenom vestu a tak mi nebylo 2x teplo. Naštěstí mě trochu zahřál adrenalin při lovení kešky. Už to vypadalo, že budeme muset vylézt na strom, obtížnost terénu je prý 4, ale zachránil to klacek při odebírání kešky z úkrytu a potom Štěpánova záda (teda vlastně ramena), když jsme ji schovávali.

V autě jsme vypočítali další souřadnice, které byli potřeba pro ulovení čtyřlístkové kešky. Souřadnice nás dovedli k jednomu mostu, kde bylo několik dopravních značek. Z té správné :) jsme do rovnice dosadili poslední číslo a vyrazili. Sice jsme mohli jet autem, jak jsme posléze zjistili, ale aspoň jsme se pořádně protáhli. Mikrokeš nebylo těžké najít. GPS nás dovedla přímo k ní. Stačilo zvednout hlavu a Štěpán ji měl :). Celou dobu jsme přemýšleli proč ještě někdo schovává mikro před finálovkou.... Po otevření nám to bylo hned jasné... Byly tam sice souřadnice napsané na pěkném červeném papíře, chráněném fólií, ale byly v jiné struktuře než dokáže přelouskat naše GPS. Nezbylo než se připojit na internet a nechat to převést.

Nové souřadnice jsme měli za chviličku, ale ani trochu se nám nelíbilo, kam nás to ten podivín, který tuto keš tvořil, vede. Zlé tušení se potvrdilo a ano, opravdu jsme přebíhali dálnici, sice jen pruh určený ke sjezdu, ale ani tak to není příjemný pocit. Souřadnice směřovali přímo pod most, který má jen šikmé vybetonované výztuže, po kterých boty docela kloužou. Navíc jsme se po cestě k němu pohybovali po mokrém trávníku, protože začalo poprchávat.

Po nějaké době se Štěpánovi podařilo keš objevit. U mě bylo zbytečné hledat, protože podezdívka mostu je tak vysoká, že bych na ni neviděla, ani kdybych mohla stát na špičkách. Odlovení kešky zůstalo na Štěpánovi. Já jsem počkala dole vedle dálničních svodidel. Zalogovali jsme a byli jsme rádi (já tedy určitě), že se ne moc špinaví a hlavně celí vracíme (podél dálnice a s přebíháním sjezdového pruhu) zpátky k autu. Pamatuji si, že v logbooku bylo něco o adrenalinu. Ten jsem tedy vůbec nepociťovala, jen jsem se moc těšila až budu ležet v teple a přítmí sauny a budu v klidu relaxovat. Večer jsme ještě museli vykoupat Astu, protože má chudák malá, nějakou vyrážku. Potom už hurá do postele zaspat ten netradiční pracovní den a nechat si zdát něco málo příjemných tradičních snů :).