pondělí, září 04, 2006

Zpívánky

Na každé zastavce hodového průvodu si stárci vyzpívavají svoje stárky, které jim dají zdobenou mašli, "pohlavní kapesník" (pohlavár) a klobouk. A tyhle jsme si letos vybrali my. (Postoji je hlavně kvůli tomu, abych je pořád nemusel hledat někde po mailech.)

Svitaj, Bože, svitaj

Svitaj, Bože, svitaj, aby skoro den byl,
nech sa já podívám, v kterém domě sem byl,
nech sa já podívám, v kterém domě sem byl.

Byl sem já v domečku, majú tam cérečku,
majú obrovnané, červenú hlinečkú,
majú obrovnané, červenú hlinečkú.

Červenú hlinečkú, zalíčené vápnem,
okénko zastřené, cinobrovým šátkem, okénko zastřené, cinobrovým šátkem.



Stokrát sem sa zaríkala

Stokrát sem sa zaríkala, ze šohajkem hovorit,
stokrát sem sa zaríkala, ze šohajkem hovorit.
A keď došel pod okénko išla sem mu otevríť.

Falešná Ty falešnico, falešné Ty oči máš,
falešná Ty falešnico, falešné Ty oči máš.
Keho potkáš na ulici za každým sa ohledáš.

A já nejsú můj šohajkú, tak falešná jako ty,
a já nejsú můj šohajkú, tak falešná jako ty.
Co ti ludé povídajú, to sú samé klebety,
co ti ludé povídajú, to sú samé klebety.

Žádné komentáře:

Okomentovat