úterý, července 29, 2008

TeleShop: Litřík a k tomu zdarma jako bonus Top100

geocaching (výroční 1000.)
A je to tu. Po necelých dvou letech občasného geocachingu jsme v sobotu zapsali tisící log do nalezené keše a to kde jinde, než na Výroční keši v Rájci. Původně mělo "výročí" proběhnout v den svatby (to naštěstí rodiče ani nevěděli; proč bychom si jinak brali BMW X5 jako kočár pro ženicha :) ), ale to jsme bohužel časově nestihli. Všechno navíc vyšlo tak pěkně, že jsme s touto metou (resp. jsme ještě pár kousků museli přidat) zároveň vstoupili do Top100 v ČR (aktuálně 95. místo, české statistiky bohužel zatím nefungují).

Ale dost už tahání trička a vzhůru do práce, krabky čekají ;)
Prostějovská vyjížďka s Abakem
Večerní výlet s Lenkou
Večerní výlet s Mišákem

úterý, července 22, 2008

Pečení je radost...

Pekárnu Štěpán rozbalil již v pátek 11. července. V sobotu poctivě prostudoval návod, vypálil pekárnu aby nesmrděla (dle rad „starších“ může z nevypálené pekárny „smrdět“ i dalších 7 chlebů) vymyl nádobu na pečení a nachystal ingredience (vodu a směs vícezrnného chleba).
Chleba jsme původně chtěli podávat ke grilovanému masu, ale večerní bouře nám tento plán trochu pokazila, takže jsme nakonec byli nuceni maso dogrilovat v troubě. Maso je jednoznačně chutnější z venkovního grilu, ale chleba neměl chybu. Jen se po něm zaprášilo...

Následovala další dvě víkendová pečení: chléb slunečnicový a celozrnný (oba ze směsí). Z těchto směsí jednoznačně vede vícezrnný (náš první).

Ve středu jsme opět grilovali :). Bylo to jen takové malé grilování, neb bylo potřeba pojíst maso připravené na sobotu (to ta bouřka). Zkusila jsem upéct první chléb, který jsem namíchala sama dle receptu. Byl to chléb bílý kmínový, doporučený začátečníkům, takže na něm nebylo co pokazit. Pro lepší chuť jsem přidala kostičky eidamu a klobásky. Pěkně nakynul a chuťově byl mňam mňam. Sýr se v něm pěkně roztekl a klobáska dodala pikantní chuť.

Pro druhý pokus jsem vybrala pivní chléb. Nejdříve jsme museli zajet do obchodu nakoupit mouky. Na radu Lady jsme vyrazili do Tesca. Je to asi jediný obchod, kde se dají koupit všechny mouky na jednou. Pečení ale muselo počkat.

V neděli odpoledne jsem nachystala ingredience a spustila program. Pohlídala jsem těsto, aby bylo dostatečně vláčné a šla na oddychové dvě hodinky volejbalu. Po návratu jsem se nemohla dočkat až chleba ochutnám. Nakrájela jsem ho ještě teplý a pro velkou účast domácích a návštěvníků padla polovina chleba už na ochutnávání.

Jelikož jsme už zase bez chleba, zkusím dnes upéct další kousek. Tentokrát to bude opět pivní chléb, ale vylepšený o nivu a česnek.

Recepty zatím hledám hlavně tady.

Kolem okolo Vídně

Na začátek přihodím dvě sady dříve odlovených kousků. Hned první z nich je velmi zajímavá, protože je potřeba zdolat cirka 7m elektrický sloup (bývalý). Náš pokus byl tak napolo úspěšný (dostali jsme se cirka do půlky), když se objevili MirHa a po vzoru King Konga vyskákali nahoru. Škoda že nemáme fotky...
Druhá zmiňovaná série je z Kohoutovic, kde se toho v poslední době urodilo poměrně hodně. Ovšem kvantita jak víme není kvalita. Ale co už. U jedné z nich autor vyžaduje fotku stavby nového bazénu. Jenže my jsme tu byli jaksi v noci a bez pořádného foťáku, takže jsme k logu mohli přiložit jen pěkné černé nic :).
geocaching (vídeň)
A teď už k samotné Vídni: výprava ve složení Abakus, Dark a MarekL vyrazila v neděli lehce po osmé hodině směr na Vídeň. Cílem bylo přibližně 30 keší, převážně unknown, které jsme vyluštili v předchozím týdnu. Počasí o víkendu sice podle předpovědi nemělo být nic moc, ale zrovna nedělní ráno do nás vlilo nový optimizmus. Ten nám bohužel vydržel jen do příjezdu do Vídně, kde už sluníčko moc nevykukovalo a i nějaká ta kapka spadla. Nebojácně jsme sundali kola ze střechy a vyrazali. Okolo druhé hodiny už začalo přituhovat: déšť rozhodně neslábl a suché přestávky se zkracovaly. Všechno vygradovalo přibližně v šest večer, kdy už pršelo nonstop a poměrně vydatně. Ideální čas na ústup. Vrána k vráně sedá a tak jsem asi 700m před autem zjistil, že jedu po prázdném předním kole. V dešti a na zašpiněném kole se díry špatně hledají a tak jsem musel sesednout bicykl a déšť nedéšť odtlačit (druhý den jsem v něm našel malinkatý střep, nešel skoro vidět). Potom hurá do suchého oblečení v autě. Cesta domů, byť autem, rozhodně nebyla z nejsnazších. Značení pruhů nebylo přes vodu a odlesky prakticky vidět, takže to chvílemi byla menší hra na přemýšlení.

Tři nejvýznamnější body
Překvapený jsem byl při spatření jedné z protileteckých věží (Flak towers). Uprostřed normální zástavby stále je obří betonová stavba s ochozy, ze které je nyní udělané akvárium a horolezecká stěna. Podle webu jich je víc, rád bych se podíval i dovnitř; je-li ovšem na co. Obecně to jsou bunkry schopné pojmout až několik desítek tisíc lidí, sloužící hlavně jako protiletecká obrana.

Jedna z keší byla umístěna na železniční závoře. To jsme bohužel zjistili až po průjezdu vlaku, kdy už byli šraňky nahoře. Vrátili jsme se sem tedy i večer, počkali na vlak, zalogovali, vrátili zpátky do krabičky a nestihli přilepit krabičku zpátky na závoru. Tady je čas spuštěných závor doopravdy minimální. Naštěstí jel za malou chvilku další vlak.

Asi v půlce trasy jsme objevili Burger King! K radosti hlavně mě a Marka jsme se tedy mohli vrhnout na Double Whopper Sandwich, samozřejmě King size :).
A na závěr rychlá a pohodová poobědová:

pondělí, července 21, 2008

Po svatební běhání

Se svatebním obřadem a následnou hostinou není spojená jen zábava a radovánky, ale také následné běhání po úřadech a dalších institucích. Manžel má v podstatě povinnost jedinou - vyměnit si zneplatněný občanský průkaz za nový.

Pro manželku jsou změny rozsáhlejší, tedy pokud si nenechá své rodné příjmení (ve výjimečných případech si manžel bere příjmení po manželce, v tomto případě čeká ono "běhání" jeho).

Nejdřív jsem si říkala, že se změny týkají jen pár základních dokladů:
  • občanský průkaz
  • řidičský průkaz
  • cestovní pas (problém, pokud máte v pasu víza na několik let)
Ale při prohlížení peněženky a následném zamyšlení jsem přišla na další:
  • zdravotní pojišťovna
  • banka
  • kreditní karta
  • doktoři (min. 3)
  • zaměstnavatel:
    • průkazka
    • visačka
    • označení dveří
    • e-mail ...
  • soukromé e-maily (pokud používáte jméno, v případě přezdívek to není takový problém)
  • knihovna/y
  • mobilní operátor (faktury za vyúčtování)
  • živnostenský list
  • šalinkarta
  • evidence dobrovolného dárce krve
  • školní doklady
  • průkazky zajišťující vstup - např. karta do makra
  • navštívenky (pokud používáte)
  • SIPO
  • elektrárna
  • plynárna
  • nájemní smlouvy
  • předplatné
Zatím stále čekáme na nové "občanky", takže mě to běhání teprve čeká :(. Snad jsem na nic nezapomněla a je to vážně všechno.

pátek, července 11, 2008

Domácí pekárny

Už delší dobu jsme uvažovali o domácí pekárně. Jenže pekárny jsou prý drahé, chleba vyjde levněji v obchodě a i když je domácí chuťově lepší, tak se málokdy podaří... Takže jsme se o pekárny přestali zajímat.


Náš nezájem nalomil Benedikt s Margitkou, kteří nám nabídli smažený květák a k němu nějaký zrníčkový chleba. Tím okamžikem se všechno změnilo.

Následovala palba otázek typu kolik ten chleba stojí, co elektřina, co pekárna, jak dlouho, kolik, hluk, zrníčka, nezdrcne se, značka, typy... Takže ve známost vejde, že:
  • chleba lze péct z předpřipravené směsi, která jde navíc rozšířit o různá zrníčka a jiné dobroty (pekárna připraví těsto a pak dá znamení pro vložení extra přísad; automaticky to umí dělat jen Panasonic SD 255 WXE) nebo případně z vlastní směsi, u které je ovšem potřeba experimentovat, aby byl chleba k světu; včetně elektřiny
  • cca 3/4kg chleba vyjde při pečení ze směsi cirka na 15-17 Kč, při vlastní směsi ještě na méně; záleží také na extra přísadách
  • celý proces trvá obvykle okolo tří hodin (promíchání, kynutí, pečení)
  • pekárny jdou časovat na 13 hodin dopředu, takže ráno můžete mít čerstvý a teplý chleba; pekárna ho případně sama udrží teplý
  • kromě chleba umí přístroje spoustu dalších věcí (jen těsto, pečení z hotového těsta, sekaná, marmelády atd.)
  • parametry pečení: míra propečení atd.
  • upečený chleba se vyklopí a pekárna i vanička je prakticky čistá
  • nejlevnější pekárny stojí okolo tisíce, dražší okolo 5-6 tisíc
A tímto tedy bylo rozhodnute že ano. Otázkou už jen zůstavalo jakou pekárnu vybrat. Je jich pře jen docela velké množství. I přes toto jsme se prokousali:
  • skutečných výrobců je jen pár, jednotlivé značky si na ně potom jenom nalepí svoje loga a vydávají je za své (např. nějaké výrobky Unold a Domo); takže je možnost vybrat si totožný výrobek za netotožnou cenu
  • přístroje můžou mít jednu (kulaté a kostečkové (dlažební kostka) chleby) nebo dvě metličky (cihlička) na promíchání surovin; dvou metličkové jsou prý poruchovější (převod); netrvali jsme na cihličkách
  • programy pečení jsou na různých zařízeních prakticky totožné, pro experimentování se hodí mít uživatelsky nastavitelný režim
  • obecné zkušenosti s výrobci: Eta a Moulinex jsou prý často předmětem reklamací (olupování vaniček, převody, hluk); tyto postřehy a zkušenosti máme od Lady, která pekárny testuje...
Nakonec jsme se tak dostali ke značce Domo, i když svoje želízko v ohni měl celou dobu Moulinex s modelem Home Bread XXL Baguette (OW500331), který má vaničky na bagetky. Jenže bagetky se musí napůl ručně připravit, jsou to jen 4 malé kousky (na druhou stranu je to tak akorát na snídani). Nakonec jsme bagetky zavrhly: asi bude lepší si nechat pekárnou připravit víc těsta a bagetky upéct v troubě.

Celý proces z povzdálí sledoval Ben, který naše případné ustoupení od nákupu kontroloval zasláním ukázkových fotek domácího chleba :). V rozhodovacím procesu pomohl i Abakus, jakožto spokojený uživatel značky Domo.Vítězně z toho všeho nakonec vyšel model Domo B3975, který se nám jednak líbil, druhak je teď zdarma i kuchyňská váha (ať žije teleshoping!) a do třetice myslím nejlépe tvarově pasuje do kuchyně. Kupujeme ho přímo od dodavadele do ČR, který zároveň dodává i různě směsi. Cenově sahá lehce pod 3 tisíce.

Dorazit by snad měl v nejbližší době, takže potom začneme referovat. Nejvíc se těším na snadnou přípravu chleba ze směsi a na: "Taťko, došel chleba. Skoč do obchodu!" Šup voda, šup směs, 3 hodinky počkat a je to.

čtvrtek, července 10, 2008

Garmin Oregon (AKTUALIZOVÁNO)

Jak se zdá, tak Garmin ještě ani nestihl ustřihnout pupeční šňůru Colorada a už vytváří nového sourozence: Garmin Oregon.


Něco málo co se šeptá:
  • dotykový displej
  • menší a lehčí než Colorado
  • bezdrátová výměna waypointů, tras, obrázků
  • MicroSD karta (CO má klasické SD)
Více na na fóru GC nebo GPSTracklogu.

AKTUALIZOVÁNO: web Garmin Oregon

středa, července 09, 2008

Slatina conquers Brno!

Podle bodu 3. na mapě Uzavírky silnic a výluky tramvají v Brně ze serveru tn.cz (http://image.tn.nova(tečka)cz/media/images/750x750/Jul2008/356729.jpg, doopravdy je nechci linkovat), začala invaze Slatiny do Líšně a zbytku Brna!

Zdroj: tn.cz (Ledvovi díky za info)
Pro neznalé: Slatina je ten trojúhelníček o pár cm níž a onen most je nad ulicí Ostravskou

Kolem okolo Lednice

Na náš "lehký" výlet jsme vyrazili před desátou hodinou dopolední. Do Břeclavi jsme dojeli autem - malé, ale výkonné, takový "mraveneček" - 4 kola na střeše a 4 pasažéry v autě a jelo jakoby nic (skrytá reklama na Getz). Připravili jsme naši malou cestovní berušku, sebe a kola na jízdu dlouhou cca 60 km.

Uvítal nás rovinatý terén a upravené cyklostezky. Dnešním největším, ne však jediným, úkolem bylo ulovit BIKE-LVA (na kole kolem Lednicko-Valtického areálu), proto jsme také začali jeho první stage. Pokračovali jsme přes Zámek až k Janohradu, kde jsme si dali první zrzavé iontové nápoje :). Odpočinek nás naladil na přemýšlení, ze kterého jsme vyvodili, že jsem přejeli jeden záchytný bod (neplést se záchytkou), který je důležitý pro ulovení této multicache. Kluci byli tolerantní, nechali nás odpočívat a vyrazili zpět k onu bodu sami. Pravou zkratkou - delší cestou a horším terénem.

Další záchytné body už jsme si hlídali a tak nebylo nutné se vracet.

geocaching (bike - lva)
Cesta ubíhala, až jsme se dostali k Zapomenutému jezu. Chtěli jsme se vykoupat, ale pohled "z očí do očí" s vodou nás odradil. Na hladině se mlelo cosi zeleného a tak jsme raději pokračovali dál. Od jezu jsme museli vyjet lesem zpět na cestu. Nenapadlo mě nic lepšího než si při průjezdu "houpáčkem" nasazovat brýle. Ano, nebyl to dobrý nápad. Kolo se zastavilo těsně před kopečkem a nohy mi zůstaly v klipsnách... Ano, spadla jsem i s kolem. Lehké oděrky nic neznamenaly, ale naražená dlaň mi zbývajících 40 km dávala najevo, že jezdit bez rukavic a dělat více věcí naráz se na kole nevyplácí.

V Bulharech jsme se zastavili na další ionotové nápoje, natankovali jsme žlutou točenou, posvačili párek v rohlíku za 10 Kč a jako "třešinku na dortu" jsme si dali kopečkovou zmrzlinu - 1 kopeček/5 Kč, na to už v Brně nenarazíte. Studené pivo bylo úžasným lékem i na moji ručku, neb úžasně chladilo. Po větším náletu much, jsme naznali, že bude nejlepší pokračovat dál.

Čekal nás největší výšlap dnešního dne. Dlouhý, na 3 kopečky rozdělený, kopec byl opravdu testem našich sil. Pokořili jsme ho všichni a tak jsme se mohli vydat dolů mezi vinohrady, na druhou stranu kopce.

Jelikož nám čas ubíhal rychleji než kilometry, které nás čekaly, museli jsme bez povšimnutí minout i ochutnávku vín :(. Určitě to někdy napravíme...

Zbývající část trasy se na cestách měnily povrchy jak se jim zachtělo :). Lesní cesty střídaly asfaltové cesty s nerovným povrchem, až jsme se dostali do poslední fáze, kde jsme se vydrncali nejvíc. Protivítr a nerovný terén nás nutil bojovat ještě více.

Cestou do cíle jsme posbírali i blízké okolní keše, ale ta finální pro BIKE-LVA nás čekala opravdu až na závěr. A potom už jsme mysleli jen na zaslouženou odměnu v podobě večeře.

Steak house k tomu byl úplně ideální. Těšili jsme se, že si dáme ty dobroty, které tam ještě loni vařili, ale po příchodu jsme zjistili, že je tomu jinak. Nezměnil se jen název a vzhled vnitřních prostor, nový vzhled dostal i jídelníček a ceny.

Na večeři jsme si i tak pochutnali a tak bylo následné vyprázdnění peněženky méně bolestnější. Zbývající keše byli drive in nebo skoro drive in, takže jsme posbírali další 4 kousky po cestě do Brna. Domů jsme dorazili po více než 12 hodinách, čili něco kolem 23. hodiny.

Závěrečné hodnocení: Před honem na BIKE-LVA bych doporučila alespoň párkrát trénink na kole, aby se oseděly sedací kosti (ty moje opravdu nejsou zvyklé a posledních 15 km byla velká odvaha si sednout). Vyjížďka to byla parádní. Doufám, že během léta bude takových víc. Velké poděkování Benovi a Margitce za odvoz a příjemnou společnost. Jídlo bylo vynikající, počasí ucházející (dosti horko, ale hlavně, že nepršelo).

pátek, července 04, 2008

Dražímě, hledáme, sbíráme

Původně jsme chtěli dát 1000. keš v den naší svatby, ale to jsme měli jen velké oči :). Takže pěkně postupně...

Mrtvolka Colorado FW 2.54 (AKTUALIZOVÁNO)

Varování ministerstva GC: používání posledního beta firmware 2.54 pro outdoorové navigace Colorado může způsobit smrt přístroje!

Viz: navigovat.cz a fórum gc.cz.

Takže rychle downgradovat zpět na 2.51... A nebo rovnou na 60 CSx?

AKTUALIZOVÁNO: přístroj jde přece jen oživit

čtvrtek, července 03, 2008

Free refill v brněnském KFC?

V Olympii otevřeli opravené KFC a světe div se: nápojový automat je vedle pultu a pití si tedy "točíte" sami. Že by tedy konečně byla možnost doplnění pití zdarma? Ve Státech je to normální, tak že to dorazilo i k nám?


Obsluhující prodavač o tom ovšem nic nevěděl a jen řekl, že si tam občas někdo dvakrát přijde a že jemu to nevadí...

Tak ještě Burger King, jeho King size porce a je to ;)Zdroj obrázku: www.kfc.cz

PS: včera to bylo přesně rok co jsem v SDE. Do práce jsem nastupoval na Ruzyni :)

středa, července 02, 2008

Anywhere but home...

Už mám program na dnešní večer. Náhodou jsem zapl MTV a zrovna Evanescence Top10... Asi si (opět) odložím spánek a kouknu na DVD z živáku.

PS: Chci znovu založit kapelu (svolat Tračník po umělecké pauze? Tračník Reloaded?). Najde se někdo?

Vypil asi 6 piv a půl litru rumu. Asi tak.

Hrůzostrašná historka z víkendu s veselým koncem. Dopředu říkám, že nejde ani o Lenku a ani o mě.
Příchod: 29.06.2008 01:25
Diagnóza: S009 Povrchní poranění hlavy, část NS
Nález: RZP Dnes doma upadl a poranil se na hlavě, při hře na kytaru, vypil asi 6 piv a půl litru rumu. Asi tak. Bezvědomí nebylo, vše si pamatuje, měl doma akci.

úterý, července 01, 2008

Coccinellky se ženily


Tak už to máme za sebou. Pomalu se snažíme vzpamatovat, vrátit do normálu a vydechnout. Svatba (zvlášť večer) byla hodně veselá: kdo byl ví, kdo nebyl stejně nepochopí :). Takže aspoň malá rekapitulace a poděkování.
svatba

Všechno to začalo už před kostelem, kde proběhlo stavění stanu, zapalování ohně, nafukování lodi a hlavně spousta zelená (díky Aviváž klubu; aviváž naštěstí nebyla, aspoň jsem nebyl flekatý už od rána). Na oběd jsme jaksi dorazili asi o hodinu dřív než bylo domluveno, ale personál to naštěstí nějak zvládl. Vytrávili jsme při focení na Šinkvickém dvoře (díky Trundům; ten velký kůň, resp. klisna Amálka, je pravnučka od Koroka; poník se šířkou normálního koně je Kája). Na pátou přijela muzika (staří známí Hanka s Petrem) a na šestou kamarádi. To už ale byl jeden kolotoč tancování, hledání unesené nevěsty s bílým Tramínem červeným (díky Jirko), hledání keší (Svatební (Mišák) a Wedding cash (Bára&Martin), obě plné cinkavého pokladu), hraní (díky Jiří a Pepé), ježdění na kolečkových bruslích a ošahávání příbuzných v zábavné hře ;) (díky stárkům)...

Poděkovat určitě musíme i rodičům, že to všechno zaplatili a taky všem hostům, kteří dorazili.

Od soboty 21.6.2008 jsme tedy Cenkovi.

Konečně tak využijeme zaregistrované domény cenkovi.cz (přesměrovanou na tento blog), resp. fotky.cenkovi.cz (přesměrovanou na Picasu) a nemusíme tak všem složitě vysvětlovat kolik c se píše v coccinelles, co to vlastně znamená a jak se to vyslovuje.