středa, října 31, 2007

Den II./30. - Halloween

Mrtví jsou tady! Aspoň to tak od rána vypadá: televize je plná Elvisů, Marilyn Monroe, Spidermanů, zdravotních sestřiček, soch a domů (???); zachraňují to snad jen jedině moderátoři stylově oblečení a v kulisách Addam's family. Něco podobného potom na obědě a odpoledne v práci: od gejši, přes zjevně oblíbeného Elvise, potvoráků z všelijakých filmů až po docela normální a osamocenou čarodějnici. A všude dýně...


Večer jedeme k Jeffovi, pojíme nějakou pizzu a pak asi vyrazíme do Chapel Hill, vyhlášené to halloweenské místo! Takže stay tuned, protože by se tu mohly objevit nějaké fotky.
halloween (franklin street)

AKTUALIZOVÁNO: jak to vypadalo na Franklin Street si můžete prohlédnout na fotkách. Převleků za různé mrtvolky nebylo moc. Převládaly spíše filmové postavičky. Takže zatímco chlapci se nejčastěji oblékali za různé super zabijáky (rád bych jmenoval, ale mám nedostatky), tak děvčata spíš za hmyz (včeličky), zvířátka, princezny, policistky a (nečekaně) zajíčky. Samozřejmě co nejkratší sukýnky a to i pro, ehm, plnoštíhlé. Konečně jsem mohl beztrestně vyfotit pár sladkých kousků, tedy tak trošku obézních lidí.

Kdo si nestihl nic sehnat přes sebe alespoň přetáhl krabici, napsal na ni huge package a bylo...

Pozornost věnujte i třetí fotce: Mexikánci mají takový malý vozíček, aby nemuseli chodit za sekačkami.

úterý, října 30, 2007

Den II./29. - Chop House

chop house
Jeff nás vzal na oběd do Chop House. Nečekaně jsem si dal steak a jako přílohu obří zapečenou bramboru.

Včera jsme přišli na to, jak dostat z rádio v naší Hondě z stavu totálně zablokováno do zablokováno s možností zadat kód. Ten bohužel neznáme a nemůžeme najít ani výrobní číslo rádia, podle kterého jde v servisu zjistit.

Den II./28. - (Work) hard and long

Nějak jsem po včerejším výletu nemohl usnout, takže noc za moc nestála :(. A den stál ještě za méně... Ráno porada (ještěže je do stejné zasedačky naplánovaný další meeting hned za hodinu, jinak bychom tam ještě teď asi byli), odpoledne práce a stále opakující argumentace s nadřízeným, že aplikace má nějakou logiku a že funguje jinak než si myslí. To vše potom s poznámkami o tom, jak dlouho se to už řeší (řeším); takové nenápadné naznačení, že se vlastně celou dobu flákáte a nic neděláte. Rozhodně to potěší.

Tady v Americe si sice pracuje tvrdě a dlouho. Přesně tak jak říká nadpis. Ale už nikdo nedodá, že z pracovní doby je denně tak hodina až dvě na poradě, hodina na obědě a tak 3-4 hodiny (klidně i více) chození po pracovišti, návštěva kolegů a v rámci "práce" debatování o všem možném. To vše za několika násobek našeho platu. Potěší ještě víc.

Takže se obrnit a vzhůru do práce...

pondělí, října 29, 2007

Den II./27. - Blue Ridge Parkway

Hned ráno jsme odrazili směrem na západ, do vnitrozemí, na Blue Ridge Parkway. Ne že bychom tu už v létě nebyli, ale teď je to tu s ohledem na podzim podstatně hezčí (a také studenější). Teď je to pro BRP sezóna a je to poznat i na cenách vjezdného. Sami můžete porovnat fotky (rozhodně si všimněte značky nebezpečného úseku pro motorkáře).
blue ridge parkway

Po cestě jsme i nějakou tu keš odlovili (jedna z nich je podle webu archivovaná, ale přesto je na místě; snad nám to uznají) a taky jsme si ověřili, že není dobré jíst v KFC. Jednak tam byli jen důchodci a hlavně to nebylo nic moc :/.

Ze všech trailů, které jsme si přes den dopřáli, byly ty poslední dva nejpanoramatičtější a s určitostí i nejzmrzlejší: přece jen 2000m (resp. 1600m) nad mořem, těsně před západem slunce a podzim udělají svoje. Z toho posledního jsme sbíhali už za tmy, což bylo samo o sobě trošku dobrodružnější. Zvlášť když to někteří z nás museli jít z půlky dvakrát, protože si zapomněli v tmavém listí černou sluneční clonu na objektiv. Příště ho raději ani nesundám ;)

Krásných 60 a 41

Mamka kulatiny
Nastal čas slavení v naší "malé" rodině :). Babička je 1. na řadě a letos to bylo opravdu s velkou parádou.

Bavili jsme se pěkně z vesela. Mamka měla možnost oslavovat své nemalé výročí s velkou partou, kterou tvořila rodina, kamarádi, sauna girls a taky kolegyně z práce.

Až na nemalé fó-pá hned na začátku se oslava vydařila a protože si naši právě před 41 roky řekli své ano, oslavili jsme i jejich vzájemnou lásku.

Mamka dostala nespočetně kytek (řezaných i rostlých), takže je máme po celém domě. Dokonce jsme i vtipkovali, že bychom je mohli prodávat :). Darů bylo akorát a tak se mamka může radovat. Oslavovalo se až do rána, ale díky novému času si těla dostatečně odpočinula.

Dnes jsme zjistili, že jsou příští týden ve Slunečním dvoře zvěřinové hody. Bylo mi rodinou předhozeno, že si na můj účet rádi něco dají...

neděle, října 28, 2007

Den II./26. - Top Hill

Ostatní vyrazili po blízkých parcích, ale já jsem zůstal na hotelu a dodělával některé restíky, jako třeba pozvánku na kácení.

Večer jsme měli namířeno za sportem do fit centra, ale v sobotu mají jaksi jen do sedmi a tak jsme nakoukli do antikvariátu s knihami a potom jsme se usadili v Top Hill na ochutnávku místního piva. Sport zvaný kryglistika...

A zítra vzhůru na Blue Ridge Parkway!

sobota, října 27, 2007

Den II./25. - Asia Market

Poklidný pátek. Už je cítit, že se blíží zima; slunce svítá později, zapadá dřív i teplota klesá. Na rozdíl od nás ovšem mění čas z letního až o týden později.

Večer jsme se sjeli podívat do Asia Marketu: takový Jednota plná zboží popsaného pouze klikyháky. Nákup se tak podobal spíše loterii...

PředPoslední přípravy

Dnes jsme se s Romčou konečně dostaly k dalšímu lovu. Vyzvedla mě ve škole a vyrazily jsme na lov. Měly jsme v plánu něco málo odlovit, což se nám povedlo
a potom pokračovat na nákupy. Mamka slaví narozeniny a tak jsme ještě potřebovaly sehnat poslední drobnosti. Večer utekl jako voda. Romča už začala usínat a tak jsem se rozhodla ji doprovodit. Vzala jsem Astu a Míšu a vyrazily jsme. Je to jen kousek, ale dneska mi (nám) dal pořádně zabrat.

Po cestě od Romči (už u nich na křižovatce) jsem si všimla podivného auta. Za křižovatkou se otočilo a vracelo se zpátky. Snažila jsem se trochu donutit Astu, aby chvíli poslouchala a tak jsem se na staré černé auto soustředila až u ubytovny, kde se zase objevilo. Prudce zajelo k ubytovně a potom kolem ní zase vyjíždělo ven, ale až moc pomalu, aby to bylo normální.

Od Ubytovny odjížděli v plouživém tempu a směřovali zpět na Řípskou. Černé auto a v něm dva spoluobčané tmavé pleti :(. Zkusila jsem se rozběhnout, ale brzdila mě Asta, která mě chtěla předběhnout (přičemž mi podrážela nohy) a chytit Míšu.

Celý úsek Černozemní jsem se dívala za sebe, trochu jsem se uklidnila, ale když jsem na polňačce spatřila blížící se světla auta, začala jsem se bát a nenapadlo mě nic blbějšího než se pokusit doběhnout rychle domů. Jenže čím jsem se snažila být rychlejší, tím víc do mě Asta ze předu narážela. Možná se báli psů a tak odjeli po Černozemní pryč.

Strach je hrozná věc, nikomu to nepřeji a hlavně se s ním špatně usíná. Kde jsou naši ochránci v podobě policie, ať už státní nebo městské...?

pátek, října 26, 2007

Den II./24.

Díky pondělnímu bezpečnostnímu nařízení, jsme museli ráno půl hodiny čekat na vrátnici. Nám je to jedno. Pro nás je to placené čekání, něco jako taxík.

Na oběd jsem vyrazili společně i s Jeffem opět do blízké Asuka Japanese Restaurant, kde jsme byli už asi před dvěma týdny.

Odpoledne potom na nákupy. Trošku se to protáhlo, kvůli rozšířenému sortimentu halloweenských sladkostí.

čtvrtek, října 25, 2007

Den II./23.

Chvilku po obědě odlétal Ondra do ČR, takže jsme ho vezli na letiště. A když už jsme tam byli, tak jsme si udělali krátkou odbočku do odlehlejší části letiště, kde je park a vyhlídka na runway. Na vyhlídce jsou reproduktory, takže můžete poslouchat komunikaci mezi věží a piloty. A kromě toho všeho je tam i jedna virtuální cache:
Takže jsme opět před Rodneym.

A začalo tu pršet, zatím nejdelší déšť co tu jsem. S přestávkami prší už od rána. I tak je ale teplota okolo 25 stupňů Celsia a k tomu ještě dost vlhký vzduch.

Večer jsme zaplnili naši dodávku a vyrazili na hokej: Hurikáni proti Sabres. První gól jsme dali už v první půl minutě hry, posléze Sabres srovnali a to podobný průběh měla i druhá třetina (až na ty časy). Ve třetí se Hurikáni konečně rozjeli, kontrolovali hru až do finále a výsledku 6:2. Zatím máme štěstí na zápasy.

středa, října 24, 2007

Den II./22. - Meadowmont

V průběhu dopoledne přiletěl i poslední kolega i chybějící zavazadlo, takže rázem bylo trošku klidněji. Taky jsme se dozvěděli, že asi nedostaneme ty správné visačky, takže každé ráno budeme muset volat někomu dovnitř, aby nás přišel vyzvednout. Vážně jsem zvědavý, jestli je to bude i po týdnu bavit.

Večer jsme poprvé vyrazili do wellness centra v Meadowmont, čili do fitka. Od Jeffa máme už nějakou dobu volňásky, ale jaksi jsme je ještě nepoužili. Nejprve menší potrápení na posilovacích strojích (mimochodem jich byl doopravdy hodně a velmi dobře zpracované) a zbytek v bazénu, ve vířivce a sauně. Sebou si stačilo vzít jen boty a něco na cvičení/plavání. Ručníky, sprcháče/šampóny dostanete...

úterý, října 23, 2007

Máša = Matsushita

Foto ala Máša
Dnes zcela náhodou přišla Romča, pochlubit se novým digi-fotoaparátem Lumix Panasonic DMC-FZ7 Matsushita.

Trefila se zrovna do narozenin babičky. Právě dnes se dostala mezi šestkové-sátiny. Jak už to tak u nás bývá, sešlo se tu několik náhodných kolemjdoucích (skoro celá Nosova rodina - zastoupena byla 3 pokoleními).

Když jsem viděla Kristýnku, musela jsem si ji pochovat a Romča tak využila situace a udělala si několik testovacích snímků.

Nejveselejší bylo, když jsme je chtěly stáhnout do pc. Nějak jsme pořád každá mluvily o jiném kabelu nebo jiném zařízení, přes které to u nás půjde udělat. Nakonec vše dobře dopadlo a já jsem našla kabel od babiččina foťáku, který pasoval. Původně jsme chtěly použít kameru, ale kabel, který by se mi líbil jsem nenašla a Štěpán zrovna odešel na oběd.

Foťák jsme pojmenovaly Máša, protože jeho originální název je prostě až moc složitý a nečeský.

Den II./21. - Posily do zámoří

Dnes nám dorazily posily: 3 kolegové pracující na rozdílném projektu a zůstanou tady s námi cca 3 týdny. Tedy zatím dorazili jen dva a jen jeden má zavazadla. Tak trošku se opakuje historie, když jsme sem letěli poprvé. Někdy okolo půlnoci vyzvedáváme posledního člena a snad i chybějící zavazadla. Takže láduju iPoda vším možných, abych se na letišti nenudil...


AKTUALIZOVÁNO: tak dnes nedorazí. Zavazadlo se stále nenašlo a poslední let byl zrušen.

pondělí, října 22, 2007

Víkend s Aerobikem

Bystřice Aerobik
V pátek jsme vyrazily na dlouho naplánovaný "Víkend s Aerobikem". Jako vždy ho pořádala Míša.
Počasí vypadalo všelijak. Dopoledne padaly kroupy a vydržely na střeše dlouho. Odpoledne se na chvíli ukázalo sluníčko a tak jsme vyrážely s úsměvem na rtech.
Po cestě nás zastihlo pár krátkých dešťových přeháněk, ale to nám náladu rozhodně nemohlo pokazit.

Do Bystřice nad Pernštejnem jsme dorazily ve stanoveném čase. Přihlásily jsme se na recepci a byl nám přidělen útulný teplý pokojíček, kde jsme mohly nerušeně relaxovat mezi cvičeními.

Nejvíc jsme se těšily na snídaně. Jsou formou bufetu a tak můžete pohladit všechny chuťové buňky. Probuzení ovšem nebylo jen tak. První pohled z okna nabízel zasněžené pláně a všechno kolem nás. Samozřejmě jsme řešily jak pojedeme domů, protože nikdo neměl zimní pneumatiky :(. Naštěstí, jak jsem předpovídala, během dopoledního cvičení vykouklo sluníčko a sníh rozpustilo :). Do neděle už žádný nenapadl a tak byla i zpáteční cesta v pohodě.

Cvičení jsme si patřičně užily, žádné zranění se nekonalo a už se těšíme, až zase vyrazíme (možná až do Chorvatska).

Chtěla jsem ulovit 2 kešky, ale počasí mi to pokazilo :(. Snad se mi ještě podaří něco ulovit než odletím...

Den II./20. - Akvárium

Chtěli jsme ještě využít příhodného počasí k návštěvě pláže. Teplota tady ve vnitrozemí nebyla po ránu sice žádné terno, ale na pláži to bylo přece jen o něco lepší. Na žádné dlouhé ráchání to už moc nebylo, takové české koupaliště.
kure beach

Konečně jsme si taky udělali čas k návštěvě místního akvária. Paráda. Na pár potvůrek se mohlo i šahat, ale zpočátku to chtělo kus odvahy. Fotky asi napoví víc. Poblíž je mimochodem keš, schovaná v místních bažinách. Až teď při zapisování jsem zjistil, že u ní občas byli spatřeni aligátoři. Nějaké divné zvuky jsem sice slyšel, ale potkal jsem jen moře komárů.

Z akvária jsme pokračovali do centra Wilmingtonu podívat se na místní atrakci: vojenskou lodičku. Na návštěvu už ale nebyl čas, takže aspoň fotku a na hotel.

sobota, října 20, 2007

Den II./18.-19.

geocaching (budka, želva)
Včera ani dnes se až tak nic zázračného nestalo, takže proto ten spojený zápis.

Měl jsem ještě nějaké povinnosti, takže jsem sobotu věnoval jim a zůstal jsem na hotelu. Doufám že i zítra bude stejně pěkně jako dnes, abychom mohli vyrazit na pláž...

A na pár okamžiků jsme se dostali v počtu nalezených keší před Rodneyho. Asi to ještě v průběhu víkendu dorovná, ale každopádně už asi bude nervózní.

pátek, října 19, 2007

Den II./17. - 300

Ne, žádné Sparta a bitva u Thermopyl; žádné kešky... Ale 300 postů na našem blogu.

Tolik na začátek. Nic moc víc se už nedozvíte :). Snažím se sžít s iTunes a spravovat s nimi obsah iPodu. Musím bohužel manuálně, protože nemám dost místa na disku pro všechnu hudbu. Zkoušel jsem i různé alternativy: Apple s příchodem nové generace trošku pozměnilo systém ukládaní písní, takže ostatní se můžou jít klouzat. Údajně je to nový hash pro vyloučení duplicit a snazší vyhledávání. Spíš mi to přijde jako snaha trošku ostatní odříznout, ale co už. Chytří soudruzi z NDR už přišli na to jak ho otisk vypočítat, takže nezbývá počkat, než se propracuje do všech alternativních programů. Pomocí jednoho nejmenovaného ne-iTunes jsem nahrál nějaké skladby, ale tím jsem celý přehrávač odstavil a nezbylo než ho kompletně obnovit (vymazat). Snad příště.

Rád bych si stahoval nějaké videa z webu České televize, která je ovšem k podobným aktivitám odmítavá. Když už iPod nano umí i video. Naštěstí tu je cesta, jak ji obejít. Jednak děkuji Luďkovi za jeho skriptík a všechny ostatní odkážu na tento návod.

A na závěr dne proběhl test long-distance volání na pevnou do ČR. Při posledním pobytu jsme ho nevyužívali, tak jsem chtěl vyzkoušet, jestli to vážně funguje (a když to platí firma ;) ). Abych to do příště nezapomněl: 1-888-999-4445 (vyčkat na výzvu a zadat kód) 011 420 ... #

čtvrtek, října 18, 2007

Den II./17.

Dnes se nám (Gastowski, Lenka a já) podařilo rozluštit spoustu mystery keší v okolí našeho domova. Takže teď už to jenom vysbírat :).

Jinak byl dnes klid. Večer jsem si vzal auto a odlovil jednu blízkou, která mi tu už nějakou dobu ležela a kterou jsem včera neměl v GPS:

středa, října 17, 2007

Den II./16.

geocaching (sloupek)
Pokoušel jsem se sehnat nějaké příslušenství ke svému novému iPodu a docela jsem pohořel. Všechny obchody do kterých jsem se díval toho sice v nabídce měli doopravdy hodně: ale buď comming soon nebo backordered. Takže skladem nic :(.

Večer došlo i na pár kešek: měl jsem jich naplánovaných poměrně dost, ale většina z nich byla k nenalezení (nebo ztracená). Když u keše najdete poznámku, že je tak malá a tak schovaná, že ji ani autor několikrát nenašel nebo když u tradiční keše zjistíte, že je to vlastně puzzle cache (místo konečných souřadnic si musíte něco dopředu zjistit). Tomu tedy říkám přístup.

úterý, října 16, 2007

Den II./15. - iPod & Luggage

Včera jsem to už nestihl zmínit, protože jsem měl plné ruce (spíš plné palce) práce, ale konečně jsme se zastavili u Luďka, vyzvedli spoustu krabiček (docela slušná hromádka) a já tedy konečně mám svůj iPod! Růžový se už bohužel v třetí generaci nedělá, červený na Amazonu neměli, takže padla řada na černý. Je to prostě mazlíček. Ještě se musím sžít s iTunes (nebo najít nějakou náhradu) a je to.

Pro známého jsem objednával i turistickou navigaci Garmin eTrex Vista Hcx. Měl jsem ho zároveň i otestovat jestli funguje, abych do ČR nevozil zabalenou cihlu :). Na první pohled je dost podobná našemu Legendu: stejná tlačítka, stejný tvar jen trošku širší, jiná barva. Zevnitř už vypadá dost odlišně: má barevný, pěkně jemný a ostrý display (barevný) a hlavně lepší chipset pro příjem a zpracování signálů. Není to sice SirfIII jako má naše 60Csx, ale prý se k němu doooost blíží.

Dnes jsme se také opět zastavili pro objednané kufry, které nám už nějakou dobu slibují. A opět stejná situace: čeká se na potvrzení ze skladu, jestli vůbec jsou. Takže jsme neváhali a koupili předem vybranou náhradu (ve fialové variantě). Takže už můžeme odletět zpátky :).

neděle, října 14, 2007

Den II./13.-14. - Podzimní geoeventy

Chytří soudruzi z USA se rozhodli, že se blíží konec sezóny a že potřeba to pořádně oeventovat. A vzali to pěkně zhurta: v pátek hobo vaření (do kastrolku dáte samé dobroty, zaděláte třeba alobalem a vložíte do ohně), v sobotu školení pro nováčky a pro uživatele GSAK (shlédnul jsem při předchozí návštěvě) a na závěr v neděli snídani; vše samozřejmě spojené s kempováním. Takže 3 eventy jako vyšité. Vše v parku Cedarock se přibližně 30 kešemi uvnitř.

S Rodneym jsem vyrazili v sobotu rano (a přišli jsme tak o pátek), jen my dva. Ještě před příjezdem na místo jsme měli 4 úlovky. Místo na stany bylo asi 300m od parkoviště, z kopce. Nedalo se tam dojet autem, z čehož byli všichni značně rozrušení. Američani jsou totiž pořádní trempíci a bez obřího vařiče, třech beden s pomůckami na vaření, skládacích židliček, 8 venkovních lamp, hromady jídla, nafukovacích matrací na spaní, polštářků pod hlavu a stanů pro 10 lidí nikam nejdou. Naštěstí měl někdo sebou 4 kolový vozíček, na kterém se to dalo svézt, takže se zase všichni uklidnili.

Sobotní event jsme prakticky jenom prošli, protože pro nás zajímavou část jsme už slyšeli. Rozběhli jsme se do parku, posbírat nějaké ty cache. V parku s námi byli hráči disc golfu (a tady). Měli tu nějaké setkání nebo turnaj a bylo jich tu doopravdy hodně. Jejich terče (klícky, branky nebo jak se to jmenuje) byly po celém parku, takže se postupně přesunovali. Do těchto klícek se snažili vhodit svůj disk. O jejich hru jsem se nezajímal, takže podrobnosti nevím.
geoevent (podzimní)

Lov nám pěkně vyšel až do večera a tedy i do společné večeře (hot dog). Většina lidí nekempovala a odjížděla, v 7 večer se zavírala brána parku. Rychle se zapisovaly sledovací čísla míncí (viděli jste GC s hýbacíma očičkama?) a travel bugů (velký stavební cihla, vycházková hůl...). Jednu neaktivovanou minci jsme mimochodem dostali od Horsegeeks, abychom ji dostali do ČR. Už se jim tu potuluje šroubek; našli jsme ho v jedné ze studánek v okolí Hostěnic.

Za sobotu jsme se dostali na celkový počet 449 nálezů. Jednou dopolední to Lenička zarovnala na pěkných 450. Tomu říkám spolupráce!

Večer se při táboráku místo buřtů opékali marsmalows. Odolal jsem a neochutnal. Spát jsem odešel brzo, protože mi už byla celkem zima a nic zajímavého se už neprobíralo. Díky sluchátkům s redukcí okolního hluku jsem v klidu usnul kousek od skupinky u ohniště, která prý měla ještě dvouhodinovou bujarou debatu. Pustil jsem si Cimrmanovce a jejich Vizionáře, ze kterého jsem měl jen pěkně nasekané kousky jak jsem postupně usínal a zase se budil. Některé pasáže jsem slyšel asi 4x, až jsem zjistil že je půl druhé ráno, Rodney je dávno ve stanu a nemusím už mít sluchátka. Nad ránem byla docela zima a spacák nešel pěkně dotáhnout. Nebyla to můmie...

Ráno jsme vstávali brzo, v 7 hodin. Majitelé vozíku po osmé odjížděli, takže všichni chtěli ještě rychle použít jejich čtyřkolky a dokonce kvůli tomu obětovali svůj spánek. Potom jsme vyrazili na poslední cache v areálu. Zastavili jsme se taky pro malou Hondu; motorku, kterou jsme viděli už v sobotu opřenou v lese aby ji nikdo neviděl. Podle všeho měla proražený motor a ležela tam už delší dobu. Tak jsme provedli CITO (Cache In, Trash Out) a odvezli ji správcům parku.

Geo13, čili nálezce cirka 11 tisíc keší, aktuálně na 11 místě v celosvětovém pořadí, je příjemný starší pán (na fotkách v brýlích a ve světlé košili) lovící v týmu se svou ženou...

Po cestě zpátky jsme ještě odlovili nějaké kousky, takže jsme teď na solidních 462 nálezech :). Celkový sumář: 40 nálezů (z toho 2 eventy), 1 přeskočená (dlouhá a obtížná multina), 1 nenalezená (podle všeho ji nenašel nikdo a je ztracená). To vše během 2 dnů.

sobota, října 13, 2007

Den II./12.

Když se ohlédnu za prvními dvěma týdny, konkrétně za stravou, tak musím říct, že jsem se převážně stravoval ve zdravém koutku naší kantýny. Dokonce jsem častokrát nepohrdl ani vegetariánským jídlem... To jsou mi věci :)
geocaching (malá potvůrka)

O víkendu odlétá Jeff do ČR, aby se za další týden vrátil se třemi "posilami". Ty si budou vyřizovat svoje vlastní věci a do našeho projektu nezasáhnou.

Domluvili jsme se také na 24.10. na hokej proti Buffalo Sabres. Hurikánům se mimochodem daří a kromě Capitals v poslední době jen vyhrává. Snad to vydrží. A stejně tak Kometě!

Rodney asi musel být včera hodně nervózní a pojistil si svoje vedení. Dobře mu tak :). Zítra s ním vyrážím na dva geo-eventy (sobota večer + neděle ráno, čili s přespáním). Park, kde se setkání odehrává je doslova podminován keškami (cca 30 na velmi malém prostoru). Škoda o ně přijít. Navíc tam budě několik osobností z TOP 20 celosvětové geo-scény. Jsem zvědavý jak vypadá člověk s 20 tisíci nálezy. Má ještě ruce? Nemá místo nich nějaké senzory? A rentgenové brýle? Implantát s GPS modulem?

K Luďkovi už dorazila i zásilka s mým novým iPodem. Bohužel ji ale nechali jen na recepci a půjde vyzvednout až zítra. Tak tu smutně ve vzduchu točím palcem dokolečka a trénuji. K tomu jsem si pustil DVD z loňských hodů, vzpomínám a chci ještě!

A něco málo nálezů:
Mimochodem ta poslední je pěkně malá potvůrka, naštěstí poměrně snadno objevitelná.

pátek, října 12, 2007

Den II./11. - Luggage

Po obědě jsem se opět vypravili na lov trolíků, tj. cestovních zavazadel. Objeli jsme Kohl's, Sears, Macy's a ještě dva další. Měli jich hodně, to se jim rozhodně nedá upřít :). Jen žádný přesně podle mých představ. Hardshelly měly jen drahé, ale měly i nějaké sportovní tašky na kolečkách. Klasické trolleys měly buď měkké boky a pevnější záda nebo pevné boky měkká záda. Tak nevím. Používá tu někdo trolley? Jaký máte? Zkušenosti?

Rodney si uvědomil, že jsme už jen pár (9) keší za ním a je z toho patřičně nervózní. O víkendu chceme jet na 2 geoeventy v parku, ve kterém je navíc asi 30 keší na velmi malé ploše :). Začíná vyhrožovat, že mě nevezme sebou ;)

Dneska jsme o další dvě stáhli jeho náskok. Obě jsem v létě nemohl najít, tenkrát tam nebyly. To je jedna z místních mínusů: keší je tu hodně, ale často se o ně nikdo nestará.
Večer jsme jeli obhlédnout kvůli slevám i outdoorové shopy. Oči by nakupovaly :). Po cestě zpátky jsme smázli další dvě kešky. Aby měl Rodney horší spaní.

čtvrtek, října 11, 2007

Den II./10. - Firemní akce

Dnešek rozhodně narušil klid posledních dnů. Jeff nás pozval na oběd a vybral Asuka Japanese Restaurant. Tentokrát žádný kuchař přímo u stolu, za to (asi, nebyl jsem v Japonsku) víc tradiční kuchyně. Z jídelního lístku jsem si vybral Bento Lunch - Seafood Tempura. Čili dva plátky sushi, hluboce smažené kousky zeleniny (mrkev, brokolice a ještě něco) a rybích potvůrek (shrimp a plátek ryby), rýže, zeleninový salát, nudle a nějaké maso. Většinu jsem snědl hůlkami, ale těsně před koncem jsem přesedlal na vidličku, abych mohl dojíst rýži.

Zábava pokračovala v práci: Rodney si objednal novou hračku, Nokii N800. Přišla mu ráno, jen asi půl hodiny po tom co odjel do práce. Takže byl nervózní a simulovat vážnou nemoc, jen aby se k ní co nejdřív dostal.
asuka, fat daddy's

Na odpoledne/večer bylo domluvené jednání našeho teamu v hospodě Fat Daddy's. Ve velmi blízkém okolí byly hned 4 kešky! Takže jsme vyrazili dřív, abych je stihli. Na cestu tam jsem poprosil Rodneyho, jestli se můžu svézt vzadu na jeho trucku. Tady je to legální. A řeknu vám, celkem zvláštní pocit svištět stokilometrovou rychlostí po dálnici.

Samotná hospoda byla úžasná. Horní patro obdobně jako ostatní fast foody, ale spodní patro (kde jsme byli) byla pravá, nefalšovaná hospoda jako z filmu: pití piva z lahví, pořádné burgery, spousta kulečníkových stolů, neonové reklamy na různá piva, občas nějaká televize, jukebox (přijímal kreditní karty a uměl stahovat písničky z Internetu!)... Navíc pivo platila firma.

Tři cache jsme stihli najít před a jednu po "jednání". Ta poslední před nám dala docela zabrat. Taková malá potvůrka schovaná pod jednou z mnoha střešních asfaltových tašek. A našel jsem ji samozřejmě já :)

středa, října 10, 2007

Den II./9. - Trolley

Další klidný den. Abych objasnil nadpis: už od příletu se sháníme po sadě cestovních tašek (kufrů), s pevným obalem a na kolečkách. V létě jsme jednu takovou sadu koupili Jeffovi. 3 kusy, které se daly dát do sebe jako matroška, za cirka $100. Jenže od té doby je nemají.

Dnes jsme se opět zastavili v obchodě, kde jsme je tenkrát koupili. Samozřejmě je ještě neměli. Paní vedoucí je nesmírně ochotná a už z nás asi začíná šedivět :). Obyčejné látkové nechceme a žádné Samsonite taky ne, protože cena celé sedy odpovídá půlce jednoho kufru této značky. Co teď?

úterý, října 09, 2007

Den II./8. - Ručníky

Klidný den. K Luďkovi se začali sjíždět všichni možní kurýři se zásilkami. Poctivě mi přeposílá všechny oznámení, ale abych pravdu řekl, tak v nich mám už pořádný guláš. Co vím, tak že můj iPod ještě nepřišel :).

Moc nechápu kuchaře v naší kantýně: v koutku nabízí dvě (obvykle poměrně klasické) hotovky, ale jedna je bez buď bez chuti nebo stejně kyselá a ta druhá je pálivá a to tak, že tím pálením přerazí všechnu ostatní chuť. Dnes se to spojilo: kuřecí maso (pálivé) s bramborem (pro nás: s amerikami) a se zeleninovým salátem (kyselým). Plátek masa vypadal náádherně, kuchař u nás by si s ním vyhrál. Ale tady prostě tak pálil, že ani nevím jak chutnalo maso :(.

Dobrou zprávou je, že mi uklidili pokoj a (hlavně) vyměnili ručníky. Aspoň jsem nemusel sám chodit na recepci.

Už delší dobu mě hryzají dvě poměrně blízké cache, které jsem v létě nenašel. Tentokrát jsem si dal řádně záležet...

pondělí, října 08, 2007

Den II./7. - Kure Beach

Ranní sluníčko přímo tahalo ven, takže proč sedět na hotelu? Hurá na pláž!

Jeli jsme kam jinam než do Wilmingtonu, na Kure Beach, tj. na pláž, kterou jsme navštívili prakticky přesně před 3 měsíci; jen pár dnů po našem prvním příletu. Ač je začátek října a stromy pomalu řeznou, tak počasí bylo (a doufám že ještě bude) exkluzivní. Takové české léto :).

kure beach

Dokonce jsme se i krápět připálili. Opalovací krém jsem s ohledem na říjen vůbec nebral :).

Po cestě jsme viděli letět 5 velkých vojenských letadel, pěkně v řadě za sebou (jak ti čuníci). Jak nám potom v pondělí Rodney řekl, byla tu někde nějaká přehlídka či co. Na fotce jsou vidět 4 z nich, ale jsou to jen tečky.

A abychom cestu a den nějak více využili, tak jsme se podívali i po nějakých keších. Neměl jsem na ne ani moc náladu, ale naštěstí to nebyla žádná prťavá mikra v keřích, takže proč ne. Ostatně jsem někde potřeboval vysadit geomince, které jsem dovezl z GeoBurcaku.

Skončili hned v té první:
což je velký ammobox plný knížek. Hledal jsem něco podstatně menšího, takže jsem ho úplně přehlédl a to i přes jeho "důkladně" maskovaní v podobě dvou malých klacíku (pokrývajících jen asi 10% z celé plochy schránky). Bohužel jsem měl sebou jen rozečteného Pratchetta, takže jsem bohužel místní knihovničku nerozšířil.

Zbývající kešky jsme hledali až po koupačce. U té nejjižnější schránky byla nejen spousta komárů (repelentu bylo na hotelu moooc dobře), ale taky i spousta malinkatých krabíku :). Byli docala plaší a při sebemenším pohybu se schovávali do svých chodbiček v zemí. Podařilo se nám najít jednoho většího, který nemohl najít "noru" dostatečně velkou pro jeho tělo. Byl zvláštní v tím, že jedno klepítko měl velké a druhé prtavoučké...
Kdyz jsme po prijezdu u hotelu uklizeli auto, tak zrovna prijizdeli 3 hasicska auta k hotelu. Opet pry probehl pozarni poplach. Snad se to uz nebude opakovat v noci.

PS: psano v praci na anglicke klavesnici; cestina doplnena automaticky, takze tu asi obcas budou chybky.

Den II./6. - Hotel

Po hokeji jsme se na další den nijak nedomluvili, takže jsme ho trávili volně, každý po svém. Po obědě jsme chtěli vyrazit na místní obdobu Octoberfestu, ale začínal až v pět večer (a byl do desíti), takže jsme nakonec nikam nejeli. Aspoň jsem měl čas na dořešení pár restíků.

Někteří v ČR si uvědomili časový posun a začali toho využívat: sami si v klidu sedí v restauračním zařízení a po mě (v té době ještě pracující) chtějí zjistit různé informace na Internetu (odjezdy trolejbusů, identifikovat neznámé názvy)...

sobota, října 06, 2007

Den II./5. - Let's go Canes!

Prvním světlým okamžikem dnešního dne byla zpráva, že Lenka dostala vízum a může za mnou přiletět. Už by měla mít i objednané letenky.
nhl (hurricanes vs. penguins)

Druhým byla návštěva místního stánku RBC Center pro cca 18 tisíc sedících, ve kterém mají svoje útočiště hokejoví Karolínští Hurikáni. Dnes se na ně chystali Tučňáci z Pitsburgu a vůbec nebylo jasné, jestli to Hurikáni zvládnou a tak jsme je museli přijít podpořit.

Seděli jsme na druhé úrovni (ze tří), hned na kraji, v rohu za brankou. Takže pěkný výhled. Sedačky polstrované, pěkně měkké a solidně zahřívaly. Čas od času prošla obsluha, jestli něco nechceme - to jsou mi služby. Stánky na chodbě bez problémů zvládaly jídla a pití chtivé. Hala sice nebyla kompletně zaplněná, ale i tak by to myslím nebyla žádná katastrofa.

Celý zápas byla jedna velký show: záběry z kamery na kostce nad ledem, sestřihy, všelijaké výhry atd. Při jakémkoliv fyzickém kontaktu půlka diváků vstávala a dávala najevo svůj zájem. Celkem mi tu chyběly bubny, typické pro sportovní soutěže u nás.

V každém týmu hrál jeden Čech: František Kaberle za Hurikány a Petr Sýkora za Tučňáky.

Hurikáni samozřejmě zabodovali a vyhráli 4:1. Teď se až do 22.10. odporoučí na 6 zápasovou šňůru mimo svou domovinu.

pátek, října 05, 2007

Den II./4.

Místní help desk si dal záležet a konečně mi vytvořil chybějící účet. Takže vzhůru do práce!

Večer jsem po večeři zjistil, že mi nefunguje drtič odpadků. S ohledem na to, že jsem do dřezu už něco naházel, to nebylo zjištění příjemné moc nebylo. Nedalo mi to a podíval jsem se na drtič zespodu a našel jsem tam malé červené tlačítko, které šlo stisknout. A kouzlo - drtič už funguje. Asi pojistka...

Zítra dopoledne jde Lenka na vízový pohovor na ambasádu. Snad bude úspěšná, jinak se tu za ty dva měsíce zblázním.

čtvrtek, října 04, 2007

Den II./3. - Nákupy hračky

Ráno to tu vypadalo hodně podzimně: bylo chladno, mlha a mžilo. Do práce jsme jeli se zapnutým topením; na oběd a večer jsme už měli puštěnou klimatizaci nebo stažená okýnka.

Už máme svoje kubíky. Snad se někdy dočkáme i hesel, bez kterých se jen těžko pracuje...

Oběd: Chili's.

Jeff nám na pátek koupil lístky, prý celkem dobré. Uvidíme jestli jde srovnávat naše extraliga s NHL.

Večer jsme po delší době navštívili Kovářovi s první objednávkou hraček :). Dohromady to je asi 12 balíčků.

středa, října 03, 2007

Den II./2. - První den v práci

Trošku jsme si po včerejšku přispali a jeli jsme až na desátou. Každopádně jsem byl už od cirka sedmi vzhůru :(.

V práci to probíhalo dle očekávaní: kubíky pro nás ještě nebyly vyklizené (prý ve středu nebo ve čtvrtek), ne všechna hesla fungovala, chybějící účty nebyly vytvořeny. Takže jsme zatím zpátky v contractor area, na našich předchozích strojích (ten můj jsem měl až do teď zamčený!). Jak moc dlouhé zatím to bude se teprve uvidí.

Na oběd jsme vyrazili někam poměrně blízko, bohužel si nepamatuji název. Dali jsme si Big Lunch Box, čili sendvič (tortilka, buritos...), 2 malé saláty (dal jsem kuřecí a středomořský kuřecí) a 1 zákusek (většinou nějaká zelenina v lískovém těstu).

Za rohem byla keška, takže jsme všichni vyrazili:

Jinak na hotelu mám pokoj v prvním patře (doposud dvakrát druhé), s výhledem na silnici vedle hotelu (zatím jednou do dvora a podruhé do lesa). A je stejně orientovaný jako ten předchozí (zrcadlově oproti prvnímu, na který jsem ovšem nejvíce zvyklý).

V pátek hrají místní Hurikáni s Tučňáky. Jeff jde zítra pro lístky, takže bych měl poprvé naživo vidět NHL.

Poslední týden a 400

Vzhledem k blížícímu se termín mého odletu do Států jsme s Leničkou zintenzivnili výlety, převážně jak jinak než za keškami. Volný pátek k tomu přímo vybízel a nejen on :).

Začalo to už ve středu, kdy jsme se s Abakem sešli kvůli předání nákupů (mince za blinkies). A když už jsme se sešli, tak jsme vyrazili zkontrolovat některé jeho keše ze série BMC (Brněnské Městské Části) a odlovit i dvě čerstvě publikované skovky.
geocaching (rondo, bmc)
Hned následující den, ve čtvrtek, jsme už vyrazili společně s Leničkou. Přidala se i Romča s Mišákem, takže rozhodně nebyla nuda :). Tahle dvojka nás mimochodem doprovázela až do soboty, respektive nedělního rána. Ale postupně.

Vyrazili jsme až za tmy, ale ta výletu určitě neuškodila. Mimochodem díky Abakovi, že nám i v noci pomohl s Downtown.
V pátek jsme se všichni 4 rozjeli do Bořetic, kde jsme rozšířili zásoby vína o pár vynikajících lahviček od Jirky Nováka a přesunuli naši keš Svobodná spolková republika Kraví hora, a posléze do Zaječí na
geocaching (stránská)
Akce to byla vskutku veselá: konečně jsme se potkali s Mitákem, pozdravili jsme se s našimi známými geokačery (bylo jich tam doopravdy hodně!), popili jsme vína i burčáku (tedy všichni kromě mě) a těsně před odjezdem jsme vyrazili na čerstvě publikovanou cache u blízkého kostela. Naštěstí už po 15 minutách nám došlo, že to byl vtípek (prý Šamana). Moc dlouho jsme bohužel nemohli zůstat, protože se u Hodaňů slavily Vaškové.

V sobotu jsme se pokusili odlovit Rondo umístěné v umělém břehu. No, nenašli :(. Ale podle fotek určitě poznáte, že jsme si to pořádně užili :).
Na večer jsme si všichni 4 naplánovali koukání na televizi a ochutnávku dovezených vín. Klidnou. Náhoda tomu chtěla, že byla publikovaná další cache na Stránské skále, takže jsme ještě v noci vyrazili:
Nebudu prozrazovat podrobnosti. Špinavé oblečení a baterky sebou :).

úterý, října 02, 2007

Den II./1. - Let

let

A je to tu opět. Zpátky doma ve Státech... Letěli jsme s Austria Airlines z Vídně do Washingtonu a potom do Raleigh. Cesta klidná, seděl jsem uprostřed první řady, takže jsem koukal do zdi, ale mohl jsem si o trošku víc natáhnout nohy. Po přestupu jsem seděl u okýnka, takže jsem si to užíval. Na imigračním se zeptali jen na délku pobytu a bylo vyřízeno. I batohy dorazili v pořádku. Každý máme jen jeden, aby bylo víc místa na hračky při cestě zpátky.

Na hotelu jsme nechali věci a pokračovali jsme na rychlý nákup toho nejpotřebnějšího. A ráno do práce...