čtvrtek, února 28, 2008

Šestistovka

Už to určitě všichni víte, ale pro pořádek. V sobotu 9.2. brzo ráno (šlo by to i brát jako pátek pozdě v noci) jsme překročili hranici 600 nalezených keší. Na jubileum jsme si nechystali závěrečnou cache ze série Brněnské městské části (BMC, je potřeba najít tuším 30 keší v různých částech Brna a pak se dopočítat této finální). Oslava proběhla až posléze extra suchým Martini z našich nových skleniček.

geocaching (hrad veveří)
Každopádně oslava nebyla nikterak velkolepá, protože druhý den jsme vyrazili směr Šlapanice (na novou místní cache), odkud jsme byli odvoláni na odtah nepojízdného auta. Takže jsme si už podruhé v krátké době vyzkoušeli tažné schopnosti Ačka. Hned potom jsme pokračovali na přehradu na výlet s Bárou a Martinem. Veselo bylo více než dost, zvláště pak na Panákových skalách, kdy jsme jen kdesi ve tmě pod sebou tušili vypuštěnou přehradu.

Sobotní výlet jsme završili opět ve Šlapanicích, protože by to přece bylo škoda mít ze dvou třetin hotovou multi. Závěrečný úkol sice vyžadoval větší přípravu, ale stylem hlava-mapa jsme ho zvládli :).

středa, února 13, 2008

WinAppleBuntu

Minulý týden jsem se opět vrátil k otázce volby životního stylu, tedy pro nás informatiky k výběru operačního systému. Ne že bych s Ubuntu nebyl spokojený: doma mi sice bootuje cca 6 minut (vs. WinXP cca 10 sec), nemám pro něho ovladače pro TV kartu, pořádně v něm nefunguje iPod a občas mi prostě nějaká aplikace jen tak spadne... To poslední ale spíš systém dělá, aby mě rozveselil a dostal z té nudy při práci. Za všechno z toho můžu ovšem já: krabice je doopravdy plná vším možným a já nějak nemám dostatek času a zkušeností to dát všechno pěkně do kupy.

I řekl jsem, že se poslušně vrátím na WinXP, koupím si domácí licenci pro Office, Photoshop, zlevněný Corel Draw, nainstaluju iTunes, software pro sledování a nahrávání televize a bude mi dobře. Jenže v tom se mi dostal do ruky počítač na přeinstalování, právě s XP. Při reinstalaci zatuhne někde u 67% (nedělaly tohle už Win98?) a nic. Zazálohovat data, formát, nainstalovat, znovu nahrát data, zahrát si na žongléra s CD (systém, deska, grafika, TV karta, střižna, vypalovačka, Office, klávesnice, volant atd.) a potom na hledače pokladů (Service Pack, .NET (obojí při stahování z MS Update většinou trvá déle a není kotrolovatelné), WinAmp, kodeky, Media Player Classic, Total Commander bla bla bla). Chci to takto? Sice mi všechno jede, ale apt-get install se s touhle olympiádou nedá srovnávat.

Tak co nakousnuté jablíčko - Apple a jejich Mac? Mimochodem nepřemýšlel někdy někdo proč je to jablíčko jen nakousnuté a nedojedené? Nebylo kyselé, nezralé nebo přezrálé? No dobře, konec vtipu. Macky se mi líbí, jsou příjemné na ovládání a není potřeba řešit nic takového jako patice procesorů a pamětí... Spoustu SW je součástí počítače a to ostatní jde pěkně přehledně dokoupit. Ano, jsou krapet dražší (zvlášť u nás). Ano, jdou hůře rozšiřovat. Ale jsou pěkné, tiché, mazlivé, bezproblémové. Jenže co když budu chtít něco víc: u PC vyměním za pár stovek kartu a jedu dál. I tohle by šlo zvládnout.

Takže kam teď dál? Prostřední varianta mě odrazuje: všichni mají Windows, pořád s nimi něco je a pořád je co opravovat. Opustím nadobro Windows a všem to rozhlásím, abych už nemusel řešit Win-related issues :). Když bych přešel k Jablíčkům, tak mám sice určitě vynikající stroj, ale můžu vyhodit všechny ty větší či menší placky, co jsem od podzimu nacpal do krabice pod stolem, což by mi určitě bylo líto. Asi s tím začnu nějak postupně, třeba nový nakousnutý notebook až odejde ten současný?

Na závěr takový malý povzdech nad lidmi, mixéry a počítači. Při tom všem jsem si uvědomil velkou příležitost na trhu: domácí (malofiremní) správce počítačů. Natáhnout a nacvaknout kabel od zásuvky kabelovky k počítači, vyměnit základní desku, zvětšit disk, zprovoznit ADSL internet, odvirovat, přeinstalovat, opravit ty divné chyby co se objevují po startu, vybrat monitor, tiskárnu. Takový ajťák je většinou sdílen rodinou a okruhem známých, takový domácí lékař (na rozdíl od něho většinou nestačí Paralenová rada po telefonu). Podle mě stále nedostatkové zboží. Spousta lidí má tolik problémů, ale nijak je neřeší. Známá měla na notebooku přes rok a čtvrt vir a tak ho prostě nepouštěla. Nevěděla co s ním. A všechno pěkně účtovat podle napočatých půlhodin. Každopádně já bych to asi nevydržel dělat a pokud ano, tak jen kvůli penězům. Stačí mi jen ty stroje co mám nablízku, pak už bych asi začal opravovat kladivem.
Češi jsou sice národ kutilů, ale když je problém s motorem, tak si ho v garáži neopravíte. A to stejné platí pro počítače. Jeden ze zákazníků si to představoval tak, že se mu objeví zpráva, že je rozbitá vypalovačka. On zmáčkne na boku počítače tlačítko, mechanika se vysune (kabely se automaticky odpojí), zanese ji do obchodu a řekne, že tohle se mu rozbilo a chce to ještě jednou. Zaplatí, přijde domů, zasune zpátky, všechno se zapojí a nainstaluje automaticky... Funguje to takhle u vašeho auta? PC je na tom podobně: není mixér nebo video, a ještě nějakou dobu asi nebude.

středa, února 06, 2008

Slatinská mafie

Pár nových kousků tentokrát přistálo kousek od Slatiny, čili ideální příležitost na FTF. Hned tu první jsme ovšem prošvihli, protože jsem byl ještě v práci :(. Takže #587 - GC18Y9K - Horka - TS jsme si museli odlovit až dodatečně. A abychom nejeli sami, vzali jsme k sobě Mišáka a Milana. Jenže jeden kousek je málo, takže proč se nepodívat dál? Od #588 - GC1906A - CokoKes - UM pochází fotka z úvodu článku. Mimozemšťanská párty an BVV.

Jenže kam teď? Domů je to stejně daleko jako k nejbližší další cache... Konečně bychom měli dodělat sérii městských částí, chybí už jen #589 - GC14PG1 - BMC 27 - Jehnice - TM a můžeme na finálku. Z Jehnic přece nepojedeme jen tak, s jedním kouskem, takže šup na #590 - GC16K95 - Pivovar Jehnice - TS. A ty ostatní už byly prostě po cestě domů :).
Tímto jsme položili kořeny tzv. slatinské mafii. Kam pojedeme pro výpalné příště?

V blátivém období vznikla #594 - GC18QNE - Tajemstvi Sahary - US. Bohužel žádný písek, ale bláto, bláto a bláto. Původně (stejně jako pokaždé) jsme se chtěli jen podívat na stage 1, abychom věděli kam se bude ubírat dál. Když už jsme byli tam, tak se podíváme ještě o zastávku dál a tak pořád dokola, až jsme někdy za tmy (ta padla asi u druhé stage) drželi v ruce finálku. Boty od bláta putovali do igelitových sáčků k tomu nachystaných a domů jsme jeli naboso. Auto bylo naštěstí čisté (resp. jen od normálních jarních silničních nečistot).

Nevím proč jsem si namluvil, že bude mrznout a že kromě těch bot umyji i to auto, že teď se už určitě nezašpiní. Když mi potom v deset hodin při odchodu ze sprchy přijde sms, že je čerstvě narozený #595 - GC190WR - "Pupek" - TS - FTF tak není nad čím přemýšlet. Rychlá konzultace s Raráškem, naložení Mišáka a jedeme. Na místě ovšem už jedno auto stojí, ale keš stále není nalezená. Rozhlédnu se a je naše! Takže jsme nejeli zbytečně.

Loučíme se pod dálničním mostem u Podolí a v tom u nás zastaví PČR... S Honzou jsme sehráli krátkou etudu na téma zatoulaného psa (naštěstí sebou toho svého měl) a byl klid. Tři auta, dva psi a šest lidí se loučí a rozjíždí se domů. Ale ne tak úplně. Bláto u pilířů je na Fábii moc a na dva tlačící bohužel taky (bohužel taky na jejich boty, v čem jen půjdu do práce?). Tak jsme si aspoň vyzkoušeli vyprošťování a tažení, hned o víkendu se nám bude hodit...