čtvrtek, září 27, 2007

Aneta Langerová, první koncert prvního turné

Nechávám si svou
svou duši malou
v hloubce ukrytou
pod bílou hladinou

Tak přesně takto zahájila Aneta svůj první koncert na turné k desce Dotyk ve staré hale na Vodové. Pokud se nepletu, tak je to vlastně první Anetina tour. Šňůra pomyslně začala už asi o hodinu dřív a to předskokany Roe-Deer (které jsme ale zastihli až při poslední písni) a Nathalie Nordnesová (docela příjemná hudba někam na posezení do klubu, ale ne na rozjížděčku; usínací a trošku opakující se). Každopádně samotná Aneta začala osm minut po půl deváté zajímavou projekcí na bílé plátno, oponu, kterým bylo na začátku zakryté jeviště.

Hned první překvapení: na pódiu byli kromě kytaristy (věrná kopie druhého kytaristy z Radiohead, včetně oblečení i umístění mikrofonu ve výšce pasu), bicích, kláves a basáka ještě housle (s houslistkou ;) ) a DJ! To jsem tedy vážně nečekal. Kromě občasných scratchů na pozadí obsluhoval i dvě hrající skříňky od Apple, chvílemi zpíval a dokonce i hrál na kytaru.

A když jsme u těch kytar: v celé kapele to byla tak trošku hra na peška. Prakticky po každé písni se měnily, vypadalo to trošku komicky. U Michala Pavlíčka to chápu, ale ;)

Ve vlnách se proháním
dnes nadechnout se smím
až osud můj se naplní
do květů ledových

V publiku bylo možné najít zástupce všech možných generací. A všichni byli určitě překvapeni zpracováním Anetiných písní. Zvlášť u skladeb z prvního alba bylo poznat, že s jejich nahranou podobou není Aneta moc spokojená a tak je teď hrála v úplně jiné aranži.

Jedním z vrcholných okamžiků bylo pozvání nevidomého Radima Vojtka na pódium, který si z Anetou střihl Píseň pro Světlušku. Nevím kolik Radimovi přesně je, ale tipuju okolo 10-12 let. Představa že stojím a zpívám před vroucí halou a přitom nic nevidím...

Celá se proměním

Odpouštím ti zas
jsem dotyk mořských řas
co před bouří tě ochrání

Celá šou byla určitě dobře naplánovaná, natrénovaná a nachystaná, ale přesto to občas dřelo. Hned u druhé písničky se zjistilo, že jeden z notebooků Apple není zapojený do mišpultu a chvilku trvalo než se na to přišlo.

Větší půlku koncertu se promítalo na bílé plátno za pódiem, pak se plátno spustilo a udělalo prostor pro obří světelnou tabuli. Ta se použila jen asi ve 4 písničkách, přitom určitě nebyla levná. Tento krok jsem moc nepochopil. Stačilo by buď jedno nebo druhé.

Na představování kapely si Aneta vzala headport, který byl ovšem nazvučen a naefektován na tajemný začátek koncertu a ne na normální mluvení, takže jí vůbec nebylo rozumět. Kapela navíc hrála docela pomalu a sama Aneta dělal dlouhé mezi členy dlouhé pauzy, takže se potom nemohla divit (ona se divila), že publikum trošku upadá.

Kontakt s publikem musí holt ještě dopilovat, stejně jako spousta dalších věcí. Začíná se. Rozhodně to nejsou kritické výtky, spíš věci co bych asi měnil :).

Každopádně už po třetí písničce mi bylo jasné, že bych si z tohoto koncertu koupil záznam na DVD. Mělo neskutečnou energii. Původně jsem myslel, že kapela bude dělat křoví, ale všichni byli výrazní, živí a zapojení do dění na pódiu.

Na koncertě jsem nefotil, chtěl jsem si ho jen tak užít. Nějaké obrázky najdete třeba na iDnes.

Do snů ti tiše zpívám
jak často sama usínám
neslyšíš moje přání

Po skončení jsme plni zážitků museli vyrazit na nějaké ty kešky, nečekaně...

středa, září 26, 2007

Studánky

V neděli jsme se odhodlali k většímu výletu, což byla celkem odvaha po sobotní "svatební hostině" Verči a Honzy :). Ozvala se nám i Romča, že by se přidala. Ze začátku jsme zvažovali zda dát přednost jí nebo Astě (která už na pořádném výletě nebyla poooooořádně dlouho); do auta bychom se všichni pořádně nevešli. Nakonec jsme to vymysleli tak dobře, že jsme mohli vzít ještě Jenny (Romčino štěňátko).
geocaching (hostěnice)

Jako cíl výletu jsme si stanovili novou sérii keší v okolo Hostěnic věnovanou místním studánkám. Původně jsme chtěli ke studánkám dát kešky mi, ale nenašli jsme čas. Další "vyfouknutý" nápad (to není ve zlém, prostě jsme to sami nestihli a je dobře, že to stihl udělat někdo jiný). Asi si to příště dáme patentovat ;).

Všech pět keší leží na pomyslném okruhu dlouhém cca 12 km. My jsme se podle záznamu z GPS naťapali ještě o 3 km víc. Občas to bylo pěkně k naštvání: cache byla vzdušnou čarou vzdálena jen půl kilometru, ale cesta se klikatila tak, že jsme museli ujít pětkrát tolik, až jsme se k ní dostali. Aspoň jsme se my i hafani pořádně vyvětrali.

Podle momentální síly jsme chtěli udělat buď celý okruh nebo jen jeho půlku: když jsme ovšem zvažovali zda se vrátit nebo pokračovat, tak se nám tak moc nelíbila cesta zpátky, že jsme šli raději dál :). A dobře jsem udělali: druhá půlka je po parádním asfaltu, dobrém i na kolečkové brusle. Někdy se sem musíme ještě podívat. Snad bude povrch vypadat tak dobře i po zimě.

Skončili jsme v Hostěnicích. Děvčata a hafani odešli do místního pohostinství na něco teplého a já šel pěšky do Pozořic pro auto. Naštěstí se našel hodný člověk, takže jsem odešel jen asi čtvrtinu.

Na fotkách můžete vidět Astu s oranžovým geo šátkem.

neděle, září 23, 2007

Nefunkční GPS na Fujitsu-Siemens N560

Zrovna v pátek, když jsem neměl moc času na přípravu noční geojízdy a spoléhal jsem se hlavně na funkci Najdi nejbližší a na navigační schopnosti PDA, jsem byl nepěkně zklamán. Při pokusu o komunikaci s GPS modulem v naší N560 se systém tvářil, jakože na tomto portu žádné GPS není.

V Garminovi nemám ještě české mapy. Nač taky, když bych měl za týden odlétat...

Naštěstí jsme společně z hlavy vypátrali 3 keše, o kterých jsme věděli jak se k nim alespoň přibližně dostat. Doma jsem pak vyzvedl instalační CD a chystal se přeinstalovávat PDA. K tomu nakonec nemuselo dojít, protože chytrý strýček Google poradil jak na to.

Je to velmi prosté: nesmíte mít povolenu volbu Přijmout všechny příchozí přenosy v Start - Nastavení - Připojení - Přenést. Tedy aspoň na Windows Mobile 5.0. Vynálezci N560 se totiž rozhodli, že stejný port jako GPS (8) bude využívat i IrDA (infračervený port). Jakmile povolíte automatické přijímání příchozích přenosů, je port využíván pro naslouchání, zda nechce někdo něco přenést. Ale možná to je taky úplně jinak a někdo jen špatně přeložil Crash down GPS.

Mimochodem jsem se z PDA pokoušel přenést pomocí bluetooth větší soubor na jiné PDA. Zařízení byla spárovaná, ale přenos nezačal a vždy skončil chybou na odesílajícím zařízení. Až zatržením této volby došlo k přenosu. Neměl jsem moc času na pokusy, takže jsem možná něco přehlédl.

sobota, září 22, 2007

Večerní vyjížďka

I přes náročný týden jsme večer vyrazili s Mišákem na večerní/noční lov. Mišák si ani nebral GPS a já si zapomněl čelovku. Prostě oddech :).

Hned první #372 - GC11VCJ - Krepice - pamatnik / Krepice - monument - TR nás trošku potrápila. Sice jde o drive in, ale my jsme nechali auto o kousek dál a prošli jsme se. Jenže souřadnice nás poslaly dolů z prudkého svahu a keška je nahoře. Naštěstí jsme ji na konec našli.

U #373 - GC152A5 - BMC 07 - Jih - TM jsme sice našli skrýš hned, ale prázdnou. Takže jsme hledali všude možně i nemožně, až přišla Lenka a našla krabičku spadlou na zemi.

Na závěr jsme si nechávali oříšek: už jednou jsme na tomto místě byli, ale neúspěšně. Předtím jsme ovšem neměli pořádnou baterku a škvíry cca 30x5cm plné pavučin jsme prozkoumávali jen za světla GPS. Tentokrát jsme byli vybaveni radou od Gastowského, takže to byla otázka pár vteřin a #374 - GC14W7J - OD Brno #5: Hornbach - UM byla naše.

Rychle domů a chystat se na zítřejší svatbu Verči a Honzy!

pátek, září 21, 2007

Ja chci takýýýýý

Tak tohle jsem prošvihl... Led Zeppelin se dávají dohromady. Ale jen na jediný koncert. Co vím určitě je to, že to bude nářez. A také je jisté to, že já tam nebudu. O lístky do Londýnské haly 02 pro 20.000 lidí se přihlásilo 20.000.000 zájemců. Registrace se už uzavřela.

pondělí, září 10, 2007

Konečně normální cache

Tohle povzdechnutí se vztahuje i k předchozímu příspěvku. Žádné micro in the bush! Lenka byla v sobotu ve škole a já ji jel vyzvednout, takže proč toho nevyužít?

úterý, září 04, 2007

Břeclav

Pojďme zase trošku dohnat resty. Hned po příletu mě vyzvedla Lenka se svou mamkou a (prakticky) plynule jsme pokračovali do Brna pozdravit nejbližší rodinu. Moc jsme se ani neohřáli, protože hned v podvečer jsme zamířili do Břeclavi na soustředění se stárky.
břeclav

Abych pravdu řekl, celkem jsem všechny obdivoval: celý den tancovat / zpívat to samé... V sobotu jsem se naštěstí zapojovat nemusel, ale v neděli mě to (nečekaně) nemohlo minout. To hlavní jsem už naštěstí uměl z dob před odletem, takže to i šlo.

Okolo oběda jsme se rozprchli do světa. Osádka našeho vozu šla (ještě víc nečekaně) hledat kešky :). Tohle bylo jedna z věcí, po které se mi stýskalo! Krásné staré budovy, obdělávané pole, dozrávající vinice...

pondělí, září 03, 2007

Den 61. - Návrat

Tak konečně jsem našel čas na poslední příspěvek: přece jen je doba po návratu trošku hektická, takže to chvíli zabralo.

Ráno jsme vyrazili na poslední nákupy a rychle dobalili, abychom stihli checkout ve dvanáct. Na letiště jsme jeli raději dřív, protože už jsme stejně neměli náladu na nakupování (alespoň já ne). V pondělí je ve Státech Labor day (Svátek práce): volno a s tím spojené nákupy. Proč teď stojí v obchodě s uvedenou 25-70% slevou karimatka $96, když předtím stála $74? I tady funguje mánie výhodná slevy.

Tento let jsme měli celý absolvovat s Delta Air Lines. Zavazadla byla do limitu, takže jsem neplatil a dokonce by se tam nějaká ta láhev vanilkové Coly vešla... Bezpečnostní kontrola a asi 2 hodiny volna odletu, které jsem si zkrátil zakoupením anglické verze Robinsona Crusoe na letištním knížkovém secondhandu.

V Atlantě jsme byli za chvilku. Naštěstí jsme i dál letěli s Delta Air Lines a nemuseli jsme opouštět bezpečnostní oblast, takže jsme už nemuseli na žádnou bezpečnostní prohlídku. Opět skoro dvě hodiny čekání na letišti, ve kterých náš let přesunuli k jiné bráně.

Až jsme byli na palubě, tak jsme se dozvěděli, že je nějaký problém s nakládáním zavazadel. Vzhledem k tomu, že to byl let do Prahy, byla na palubě i Česká stewardka s pražským přízvukem, nespisovnou češtinou, navíc neumějící ze sebe vypravit souvislou větu. Perlou potom bylo anglická zpráva: "Kapitán je i s posádkou venku a od nakládajícího perzonálu zjišťuje důvody problému a postup jeho řešení", kterou reprodukovala jako: "Kapitán je i s posádkou venku a baví se...", půl minutová pauza: "s nakládajícíma, proč neletíme."

Na večeři jsem si vybral grilovaná kuřecí prsíčka s přelivem medu a koření pěti vůní, podávané s karotkami a jasmínovou rýží a zázvorem. No, ne že by to nějak šlo z těch 2 pidikousků masa , půl kopečku rýže a 5 koleček karotek poznat. Název jídla se četl déle, než se to jídlo jedlo...

Noc v letadle nic moc. Málo místa :(.

Do Prahy jsme nakonec dorazili jen o hodinu a půl později. Batohy dorazili záhy, celníci nezdržovali, takže vzhůru domů!