Den I.D.I.O.T.

Dneska jsme s Martinem měli na programu (podobně jako v posledních 3 letech) návštěvu Zlína, resp. konference Databázový svět. Asi nás mělo varovat už to, že Martin s Bárou ráno nemohli najít doklady a tak se odjezd o cca 20 minut opozdil. A taky to, že prakticky po celou dobu nešlo v autě pořádně chytat rádio.

Abychom se na obědě nemuseli mačkat s první vlnou, nakoukli jsme do nachystané Hands On Lab (HOL), kde byly nachystány 4 možné scénáře na okusení všemožných microsoftích databázových hraček - po projití všech bychom měli být dostatečně vzdělaní, abychom vyplnili záludné soutěžní otázky a v případě úspěchu+vylosování dokonce vyhráli Xbox360.

Opět jsme s Martinem prokázali naše kvality, když jsme jako jedni z mála (v tom okamžiku jsme byli pouze 4 správně odpovídající, z cca 300 lidí (všichni ale na HOL nešli)) měli všechny odpovědi správně a byli jsme tak žhaví kandidáti na vítěze při večerním losování...

Jenže pak se to nějak zvrtlo.

Přednášky doběhly, ceny DB produktům roku byly předány, panelová diskuze byla uzavřena a nastal čas losování. To že většinu cen vyhrála děvčata v sále (která mimochodem s DB nemají nic společného, jsou to studentky UTB, na které se konference odehrává) nás ani nemrzelo, protože my přece vyhrajeme ten Xbox. Posledních pět cen. Napětí. Přináší se skleněné osudí s 5 jmény (ještě někdo pátý zvládl správně odpovědět) a hlavně Xbox. Xbox!

5 jmen, 5 výher: 2 knížky, 2 školení a 1 Xbox.

A první knížku vyhrává ... no samozřejmě já. Nu což, Xbox vyhraje Martin (byli jsme domluvení, že si ho budeme pučovat; kdo ho vyhraje ho bude mít první týden).

Druhou knížku je pro ... Martin.

Tohle prostě nemohla být náhoda. Oba vedle sebe, oba tu stejnou knížku. Stejně blbou knížku. Kdyby sleva na knížky, kdyby nějaká jiná knížka, kdyby školení... Business Intelligence v SQL Serveru 2005. Knížka o serveru, který ani jeden z nás nepoužívá. O serveru, který nepoužívá ani nikdo z mých známých. O serveru, který je od MS. O BI, OLAPu, které nemáme kde použít. Obsahem blbá knížka.

Jenže ono to pokračovalo. Volám Lence tuhle katastrofickou příhodu a dozvídám se, že jsou další připomínky na naše fotky na Picase. Něco si vyfotím a dám to na web. Žádné nevhodné fotky, společensky diskreditující... Nikomu je nenutím. A přitom někomu vadí. Asi zavedu pravidlo: chceš fotky, tak buď je dám i na web nebo nic. A budu si tak brát foťák už jenom do přírody, kde budu sám :).

A dál. Martinovi mělo včera PPL dovézt novou tiskárnu (Martin: "Dochází mi v tiskárně toner, takže asi budu muset koupit novou tiskárnu"). Jenže nedovezlo a chtělo to napravit dneska, kdy ovšem nebyl nikdo doma. Večer jsme se pro ni chtěli zastavit ve slatinském depu, po cestě ze Zlína. Chtěli. Nezastavili. Konference skončila pozdě...

Přijedu domů a zjistím, že Michal Kocáb a Klaudius Kryšpín zakládají Pražský výběr II. Bez Michala Pavlíčka a Vildy Čoka (odpověď M. Kocába)...

Tomu říkám den. A co bude zítra?

Já už nevím, co děláme špatně...

PS: Nechcete zachránit jednoho losera a koupit od něho úplně novou knížku?

Krev

Krev je kapalná cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na hemo- nebo hemato-, co je odvozeno z řeckého slova „haima“ znamenajícího „krev“.
Vzhledem k její funkci se o ní často mluví též jako o trofické tkáni nebo trofickém pojivu.
Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty (např. oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, lipidy, hormony) mezi tkáně a orgány.

Dnes ráno jsme poprvé v životě darovali krev. Nejhorší bylo se dostat na Transfuzní oddělení. Dálnice byla jak jinak než ucpaná až po nájezd. Parkoviště u nemocnice plné. Nakonec jsme parkovali mezi paneláky. Na transfuzní oddělení jsme šli poprvé, takže jsme si prošli celou nemocnici než jsme ho našli. Taky jsme zjistili, kde máme příště parkovat. Kousek od něj je totiž dostatečně velké parkoviště :). Po absolvování povinného kolečka - evidence, odběr krve a konzultace s lékařem - jsme šli na to. Nejdřív se musíte najíst a napít (rohlík a čaj). Následně si umyjete ruku, do které zavedou jehlu. Sestry na nás byly hodné, naštěstí. Ta moje mi, ale nemohla najít žílu, a tak si pozvala další sestru na pomoc. Během asi 10 minut nám každému vzali 0,5 l krve. Po odběru jsme si dali něco na posilnění a potom jsme vyrazili do práce s příjemným pocitem, že jsme udělali dobrou věc.

Štěpán: dárci krve si mohou odečíst z daní 2.000Kč

Sahat či nesahat...

Včera večer (Po 27.11.2006) jsme se jeli podívat na maličkou neteř Danielku (nar. 18.11.2006). Je moc pěkná a hodná po rodičích :) , nepláče a zatím jen spinká, aby nabrala sílu do života. Už se těšíme, až ji budeme moct trošku kazit :).

Potom jsme hledali další keš. Na tuhle se Štěpán těšil obzvlášť hodně, protože byla na maloměřickém nádraží (vláčky, ty on má hodně rád).
Potřebovali jsme se dostat na lávku, která vede přes všechny koleje a jenže ta byla za plotem :( . Všimla jsem si, že je v něm o kousek dál vystříhaná díra, a tak jsme se vrhli do víru hledání.


Musím uznat, že skrýš pro keš je vymyšlená opravdu dobře, "klobouk dolů". Nějakou chvíli jsme chodili po lávce a šmátrali, kde se dalo. Vybavila se mi "pevnost Boyard" - určitě jste ji všichni někdy vyděli, občas se tam sahá do temných nádob s neznámým obsahem. Navíc jsem hledala "filmovku" a ona to byla docela velka světlá a na první pohled vyditelná krabička. Původně jsem z ní nabyla dojmu, že je to nějaký přívod elektřiny, ale nakonec mi to nedalo, trochu jsem zabrala a ona mi zůstala v ruce.

• #29 - lavka majlont - TC

Při zapisování do logbooku (přímo uprostřed lávky) se ze tmy na druhé straně lávky vynořilo několik mudlů. Snažili jsme se co nejrychleji a nenápadně posbírat všechen obsah kešky a přesunout se někam do bezpečí. Schovali jsme se na nedaleké zastávce MHD, kde jsme keš bezpečně uzavřeli a po cestě zpátky jsme ji vrátili na její místo.

Před zaparkováním v teple domova, kam jsem se opravdu těšila, protože padající mlha byla poněkud "vlezlá", jsme se zastavili u kešky na letišti. Dali jsme do ní malou berušku, kterou jsme se rozhodli vyslat do světa (Paříž, Londýn atd.). Doufáme, že se s ní ještě někdy setkáme.

geocaching (lávka, airport)

Když panáky, tak pro všechny!

Sobota patřila k těm náročnějším dnům - budíček o půl sedmé ráno, obout gumáky a kleknout na prase. A jedno prase je samozřejmě málo, takže posléze přišel na řadu i vepřík #2.
Před polednem (samozřejmě ještě nebyl hotový ovar :( ) jsem se musel přesunout na farní odpoledne, které jsem zvučil (zapínal/vypínal, zesiloval/zeslaboval mikrofon) a kde jsem měl mít těsně před koncem mít diskotéku pro starší a odrostlé. Toho jsem se upřímně děsil, protože to je většinou dost nevděčné (dechovka není moc dechovková; jive není dost jiveovatý atp.). Naštěstí se uskupení Deja Vu, které bylo na programu těsně přede mnou podařilo začít o půl hodiny později kvůli zvučení, takže na mě už žádný prostor nezbyl - uff.

Celý den jsem se těšil na 2 věci: na ovárek a na večerní "kaču" v Dambořicích (v sobotu měla svátek Kateřina). Ovar se ke mě v průběhu odpoledne dostal, ale s kačenou to vypadalo čím dál hůř - farní odpoledne končilo o půl desáté, s úklidem tak o čtvrt na jedenáct, nebylo čím jet (auto bylo na konci dvora zaskládané postupně traktorem s vlečkou a Bramborou). Naštěstí jsme našli spřízněné duše v pí. Krupové (zamkla místo nás sál) a sourozencích Plhalových (přidali se a sehnali auto) a tak jsme mohli dvacet minut po desáté vyrazit v modré Škodě 120 směr Dambořice.

Vzhledem k době příjezdu byla už zábava ve značně pokročilém stavu. Všichni byli trošku překvapení (vytrvale jsme jim celý den tvrdili, že nemáme čím přijet a společně jsme se možnosti Škody 120 smáli); v dobrém slova smyslu samozřejmě. Velice rychle jsme byli zapojeni do hry "A my jsme řekli ne! Když panáky, tak pro všechny!", která nás začala ohromně bavit :). Nějak se tím řídili i stárky: jedna z nich měla ruku v sádře - tak měly všechny ostatní také ovázanou ruku!

Výzdoba sálu (samé jehličí) asi v sále zůstávala od martinských hodů (2 týdny zpátky), takže značně opadávala. Zapíjeli jsme tak kofolou s jehličím. Nepomohla ani moje útěcha, že jehličí jalovce se děla gin :).

Pořád jsem potkával někoho, kdo mě zná, ale já jeho ne - aspoň bylo s kým pít.

Šárka R. bylo pěkně veselá - nejvíce se sklepníkem Radkem.

Ve tři jsme se rozhodli vypravit domů; část výpravy ze Slatiny zůstávala a jela domů prvním ranním busem v pět ráno. Atmosféru v busu nastiňuje odpolední zpráva od Mišáka: Šárka si v autobuse zlomila palec když spadla ze sedadla. Hodně ji to bolelo a Jirka hlásí na celej autobus: "A já jsem řekl ne!! Když Šárku bolí palec tak musí bolet všechny!"

kateřina v dambořicích

Den s velkým D

O víkendu (v sobotu 18.11.2006) jsme vyrazili na dlouho plánovaný výlet s Těšíky (nakonec byl jen Zdenda, protože Áju skolila cholera :( ). Vyrazili jsme autem, což je v případě Zdenka, který jezdí buď na kole nebo integrovanou dopravou velmi neobvyklé :). Auto jsme nechali v Tišnově a pěšky jsme se vydali pokořovat kopce. První zastávka byla ve výčepu u vlakového nádraží, kde jsme koupili vrcholové "škopky" a něco malého na zakousnutí, protože měl Štěpán (u Těšíků přezdívaný "Špenát") hlad :) a oběd byl naplánován až po pokoření prvního cíle - nejvyšší bod hory Květnice. Druhý cíl byl na kopci protějším - rozhledna.

Na horu Květnici jsme se vyšplhali s elánem a pořádně zapocenými zády. Já se Zdenkem jsme se usadili na kamenech, Zdenek nachystal vrcholové škopky a Štepán mezi tím našel první z keší

• #27 - Velká skála - TC
  

Potom jsme se šli dále kochat podzimní krajinou. Jen je škoda, že byla mlha, která nám bránila se rozhlédnout po krajině a Zdenek zbytečně tahal dalekohled :(. Po cestě k další kešce jsme pokořili vrchol hory Květnice. Štěpán pro ulovení kešky musel zdolat náročný terén, který hodně klesal a potom zase stoupal, ale zvládl to :).

• #28 - Barytové štoly - TM

Za odměnu jsme se vydali na oběd, který jsme si dali v klidné hospůdce na vrcholu sídliště Květnice. Je to nový dřevěný domeček s příjemnou obsluhou, velkým černým psem (akorát by se hodil k Astě) a opravdu dobrým jídlem. Štěpán si dal před jídlem čaj, musela jsem ochutnat protože irish cream - čaj jsem ještě nepila. Budu ho muset, při své posedlosti čajem, někde sehnat :).
Na rozhlednu už jsme nešli, nechali jsme si ji na další výlet, kdy uvidíme dalekooooo do dálky:).

Po cestě zpátky jsme se v o obci Sentice (vesnice mezi Hradčanami a Čebínem) zastavili pro pivo Kvasar.

P.S. Ráno se Štěpán stal strýčkem :o)

geocaching u tišnova

Urob si sám

CamStudio

Na Sun Tech Days jsme s Martinem a Kleminem řešili, jak snadno kepčrnout (rozuměj vizuálně zaznament) klikací postupy. Existuje spousta placených aplikací (např. Camtasia) i pár neplacených - z těch jsem si oblíbil CamStudio běžící na SourceForge...

To umí zaznamenávat rejdění myši po obrazovce společně s komentářem z mikrofonu. Všechno potom vyplivne jako AVI nebo SWF. Tady například najdete video, jak CamStudio stáhnout a nainstalovat.

Danielka

Od soboty 0:25 jsem strýc!

Sun Tech Days

S Martinem a Kleminem jsme se v tomto týdnu vypravili na Sun Tech Days do naší stověžaté matičky Prahy. Ještě v neděli jsme sice nevěděli, kde budeme spát (Mara nejedl přidělená protibiotika a tak má do 20.11. neschopenku, samozřejmě napsanou do Brna), ale nakonec se zajistily náhradní nocležny u Hanky pro první noc a u Jane, resp. Ančí na kolejích pro druhou.

O obsahu suních tek dní toho bude určitě hodně napsáno (např. tady), tak se raději budu věnovat jenom _doprovodnému programu_:

První večer jsme si udělali s Marťasem a Hankou program v blízké pizzerii, kde nás později doplnila Jane s Kleminem. Jane se samozřejmě pochlubila svojí USB propiskou od SAPu, Klemin zase svým červeným tričkem NetBeans. Další na pořadu dne byl červený absint Ďábel u Hanky a krávy.

Druhý den, na začátku STD byli přednášející štědří na Djůky a trička. Nám se nepodařilo chytit ani jednoho, ale jednoho jsme našli - ostatní se o něho strkali až jim uletěl a spadl Martinovi k nohám :).

Na oběd byly samé dobrotky ("Já bych si dal jeden ten gulášek" - objednávka srnčího ragu). Strategicky jsme obsadili stoleček u záchodů (to ne kvůli kvalitě jídla, ale spíš kvůli kvantitě konzumace ;) ) ... K dispozici bylo samozřejmě točené pivo.

Večer jsme se přesunuli od Hanky na koleje (podařilo se mi najít čepici, kterou jsem ráno ztratil!), proklouzli na koleje (museli jsme se tvářit jakože tam patříme a že si tam ty tašky jenom tak neseme) a pak bloudili v kolejním komplexu (naše hostitelka Ančí bydlela v jiné části, která ovšem byla průchozí jen přes 1., 3. a 8. patro; nějak jsme v sobě navíc vzbudili představu, že už nás honí kolejní bába) až jsme našli správný pokoj. Za pomoci rumu s kolou, točených piv (na 3. patře mají hospodu) a vína jsme opět hráli krávy. Z průběhu hry se nám podařilo vypozorovat, že čím víc hodin, tím víc Martin prohrává - zastavil se až na 51 kravách (což mu potom doma Bára spočítala tak na dvě farmy), čím překonal i letní Brťasův rekord. Zkoušeli jsme se mu pomoct a obrátili jsme pravidla hry, tj. cílem bylo získat co nejvíc krav. V tomto kole ovšem Martin nezískal ani krávu... Klemin se na závěr pokusil rozlosovat spací pořádek. Vzhledem k tomu, že si vylosoval mě, raději celou akci zrušil.

Čtvrteční ráno bylo vzhledem k předešlé noci trošku pomalejší. Nečekaně nás zaskočil Klempčák, který ač večer tvrdil, že by na ranní program ani nechodil, ale že se pro nás zastaví a pojedeme spolu, si úmyslně vybil telefon a odjel do Kongresového centra. Asi se nechtěl podělit s kamarády, protože hned ráno byl Java Jacket Give-Away... My jsme aspoň stihli snídani.

Tento den byl poslední ze STD, takže už tam nebylo tolik lidí a byla podstatně kratší fronta na nášup.

Večerní přesun do Brna se pěkně protáhl, protože všichni Pražáci vyráželi na prodloužený víkend na svoje lonty. Sekli jsme se už na Jižní spojce. Když jsme prvních 10km na dálnici jeli 30km/hod., brali jsme to jako veliký úspěch. Zbytek cesty byl ve znamení debilů - všichni bez ohledu na rychlost jejich vozidla i stav pravého pruhu jeli v pruhu rychlejším, levém. Ach jo...

PS.: Dostal jsem malé pytlíčky s instantní kávou Sun Java. Myslím že ideální na cesty na přípravu Panzerfaustu.

sun tech days prague

Jóóó ti v SAPu

V týdnu jsem zjistil, že Bára Ř. pracuje v SAPu. Zjistil jsem to od Jane, která tam teď šla na pohovor, na kterém dostala tuhle sexy tužku s USB diskem. První otázka naší trojice informatiků byla kolik má mega ;). Druhý den Jane uklidnila naše bujné představy: jenom 32MB.

Les Coccinelles na Seznam.cz

Pokud používáte Seznam.cz a rádi byste měli aktuální příspěvky na vaší personalizované hlavní straně, využijte této magické ikony

Most

Věděli jste, že na našem tankodromu D1 je dvoupatrový most?Původní, 138m dlouhý dálniční most přes údolí řeky Želivky u Píště, začala v roce 1939 stavět pražská stavební firma, ale kvůli 2. světové válce se práce na výstavbě dálnice v roce 1942 zastavila a po zbytek války je zajišťována jen hlídací služba na všech rozestavených úsecích pomocí "Stavebních dozoru po dobu zastavení stavby", která jednotlivé úseky hlídá, predevším pred krádežemi materiálu.
Po válce byla stavba dálnice obnovena. V létě roku 1948 začíná betonáž mostovky levého mostu a na konci roku 1950 byl most téměř dokončen a zbývalo pouze vybetonovat poslední mostní pole. Betonáž se už na jaře 1951 neuskutečnila, protože tehdejší vláda měla jiné priority.
Staveniště proto bylo nadobro opuštěno a pomalu začalo zarůstat vegetací.
V 60. letech se začala dálnice dokončovat. Bohužel na původní dálnici se k mostu počítalo s velice prudkým klesáním. Aby byly splněny parametry nové dálnice musela by být nová dálnice svedena velice hlubokými zářezy na obou stranách údolí a stávající most by se musel rozšířit. Proto byly nad operami původního mostu vybudovány nové opěry a nad tím vším byla zkonstruována mohutná ocelová mostovka. Starý most je používán pro zdejší silnici z Hořic do Vojslavic.
Po této silnici také můžete přijet a celý most si prohlédnout.
(zpracoval Uza podle www.ceskedalnice.cz)

Jak správně otevřít láhev vína

Starosti

Starosta je člověk, který má starosti.

Právě skončila ustanovující schůze nového zastupitelstva MČ Brno-Slatina: starostou zůstává Ing. Jiří Navrátil (KDU-ČSL), místostarostou bude Jiří Ides (ČSSD), takže Jylka a Jylka (čti Jirka a Jirka).

Nominace do rady probíhaly stylem: Já na bráchu, brácha na mě. Jinak to ve stranách/sdruženích majících jenom 2 zastupitele ani nejde, ovšem v ČSSD (která má zastupitele 4) to vypadalo komicky ;). ODS (vulgo Modří ptáci) do rady MČ ani nikoho nenominovali, bo jim bylo jasné, jak to s nima dopadne.

Slatina se tak připojila mezi ostatní velká města (Brno, Ostrava) a poslala vítěze voleb do opozice.

PS.: Smrdí, smrdí. Smrděl i dnes.

Sponzor sponzora

Také vám vadí 15minuté reklamy na jedné české tv stanici? A co teprve 2 (slovy dvě) reklamy před před samotnou reklamní znělkou?

Na rozloučenou...

Skupina, která se jmenuje Každý den jinak, vyhlásila rozchod a v rámci něho posledních 6 koncertů na rozloučenou (Kladno, Jablonec nad Nisou, Brno, Ostrava, Olomouc, Praha). Jenom doplním, že dřív se skupina KDJ jmenovala AG Flek, Skupina (+ variace) a její ústřední postava je Vlasta Redl. Skupina se rozchází v dobrém; KDJ v poslední době moc nehrála a tak se hráči rozprchli do spřízněných kapel (hrajících častěji).

Každopádně určitě stojí za to vidět některý z těchto posledních koncertů, my s Lenkou (a podobně i Kubíček) máme objednané lístky do Semilassa. Dlouho jsme zvažovali, jestli nejet 22.12. do Lucerny, kde s KDJ vystoupí i talentovaný, začínající kytarista Michal Pavlíček - což bude určitě hoooodně exkluzivní....

Spam (updated)

Rozhodl jsem se sledovat množství spamu, který se na mě valí z temných koutů internetu. Zatím jsem všechno počítal jenom od oka a vycházelo mi, že za každý kalendářní měsíc se počet zvýší o cca tisíc.

Sledování jsem svěřil do rukou Gmailu, kam si nechám všechnu poštu přeposílat. Obsahuje totiž složku na spam, ze které se zprávy po měsíci od obdržení automaticky vymažou.

A teď to nejpodstatnější: k 1.11.2006 mám ve složce Spam 6544 nevyžádaných zpráv.

Uvidíme, kolik to bude za měsíc...

Updated: nárustu spamu si všiml i Yenya (guru od nás z FI), vážně na tom něco je ;)