Den 55.-56. - Bří Wrightové
UPDATE: trasa výletu.
V pátek jsme doopravdy rychle vyklidili kancelář, neméně rychle sbalili (téměř) vše potřebné a vyjeli jsme směrem ostrov Manteo. Původně jsme sice chtěli na Bear Island jako minulý týden, ale poslední ferry na něj jede okolo šesté, takže bychom se tam neměli jak dostat.
Neznali jsme bohužel přesnou situaci v kempech přímo na Manteu; jak rychle jsou obsazené a hlavně do kdy je možné se "ubytovat" a tak jsme raději zakempovali ve Státním parku Pettigrew. Třináct míst pro stany, velká louka pro karavany, sprchy, zavírání příjezdové brány v devět večer a to všechno za $15 za stan pro max. 6 lidí. Postavili jsme stan a vyrazili do Copper Kettle (mezitím přejmenované na Cool Spring Café). Na každém stolu dárková taštička s olejovou svéčkou a americkou vlajkou, denní menu psané rukou, od pohledu rodinný podnik. Dal jsem si Grilled large sea scallops s bramborovou kaší a zelenými fazolkami. Mno, za $16 toho mohlo být víc. Ale aspoň že refill pití byl zdarma.
Kemp byl sice i po návratu prakticky liduprázdný, ale za to komárůplný. Takže rychle do stanu. Teplo neustoupilo ani po západu, takže jsme spali na rozdělaných spacácích ve stanu bez tropika. A pořád jsme se potili. Kemp byl v lese, takže jsme usínali za zvuků nočního preludování všech myslitelných hmyzáků.
Ráno jsme (rychle, kvůli komárům) pokračovali směr pobřeží. Proběhli jsme Fort Raleigh a pokračovali na další ostrov na místo, kde poprvé před více než sto lety člověk vzlétl, konkrétně bratři Wrightové. Tam, kde byl kdysi písek je teď tráva a tam, kde poprvé bratři přistáli jsou dnes památné kameny (čtyři, pro první 4. pokusy).
Celá tato oblast je nasáklá létáním: je možno absolvovat školu létání na rogalu (na rozdíl od ČR si tak nenamelete, protože se létá z krásné a veliké písečné duny kousek od oceánu), všude se prodávají draci a potvůrky na zavěšení do větru (obří kráva!), na hladině oceánu dovádějí surfaři tažení powerkity (komorový drak, vypadá jako padák pro paragliding, ale je menší)...
Počasí na pláži bylo pěkně žhavé, takže jsme po obejití Wright Memorialu vyrazili přímo na pláž. Jako první jsme vyzkoušeli pláž z ostrova směrem do kontinentu. Jenže nějak tam smrděla voda a hlavně i 300m od břehu dosahovala jen po kolena.
Na opačné straně ostrova to byl pravý opak: voda pěkná, svažující se a hlavně ty vlny! V jeden okamžik byla voda do pasu a najednou člověka zaplavila vlna o skoro metr vyšší než on sám.
Večer jsme si udělali projížďku po ostatních ostrovech a majácích na nich. Občas tu asi mají pískovou kalamitu, místo naší sněžné :).
Devátou hodinu a tedy i čas zavření brány našeho kempu jsme nestihli, tak jsme si trošku vypomohli objížďkou příkopem a po trávě, když máme ten offroad :). Do spacího jsme se převlékli v autě, protože venku to s ohledem na komáry nešlo.
Ráno rychlé sbalení a odjezd domů. Dvě noci jsme spali co prakticky na břehu jezera, ale kvůli komárům jsme se na něho ani nebyli podívat :(.
Po cestě zpátky jsme se zastavili ještě v Plymouth, nafotili a zpátky na hotel.
V pátek jsme doopravdy rychle vyklidili kancelář, neméně rychle sbalili (téměř) vše potřebné a vyjeli jsme směrem ostrov Manteo. Původně jsme sice chtěli na Bear Island jako minulý týden, ale poslední ferry na něj jede okolo šesté, takže bychom se tam neměli jak dostat.
Neznali jsme bohužel přesnou situaci v kempech přímo na Manteu; jak rychle jsou obsazené a hlavně do kdy je možné se "ubytovat" a tak jsme raději zakempovali ve Státním parku Pettigrew. Třináct míst pro stany, velká louka pro karavany, sprchy, zavírání příjezdové brány v devět večer a to všechno za $15 za stan pro max. 6 lidí. Postavili jsme stan a vyrazili do Copper Kettle (mezitím přejmenované na Cool Spring Café). Na každém stolu dárková taštička s olejovou svéčkou a americkou vlajkou, denní menu psané rukou, od pohledu rodinný podnik. Dal jsem si Grilled large sea scallops s bramborovou kaší a zelenými fazolkami. Mno, za $16 toho mohlo být víc. Ale aspoň že refill pití byl zdarma.
wright brothers |
Kemp byl sice i po návratu prakticky liduprázdný, ale za to komárůplný. Takže rychle do stanu. Teplo neustoupilo ani po západu, takže jsme spali na rozdělaných spacácích ve stanu bez tropika. A pořád jsme se potili. Kemp byl v lese, takže jsme usínali za zvuků nočního preludování všech myslitelných hmyzáků.
Ráno jsme (rychle, kvůli komárům) pokračovali směr pobřeží. Proběhli jsme Fort Raleigh a pokračovali na další ostrov na místo, kde poprvé před více než sto lety člověk vzlétl, konkrétně bratři Wrightové. Tam, kde byl kdysi písek je teď tráva a tam, kde poprvé bratři přistáli jsou dnes památné kameny (čtyři, pro první 4. pokusy).
Celá tato oblast je nasáklá létáním: je možno absolvovat školu létání na rogalu (na rozdíl od ČR si tak nenamelete, protože se létá z krásné a veliké písečné duny kousek od oceánu), všude se prodávají draci a potvůrky na zavěšení do větru (obří kráva!), na hladině oceánu dovádějí surfaři tažení powerkity (komorový drak, vypadá jako padák pro paragliding, ale je menší)...
Počasí na pláži bylo pěkně žhavé, takže jsme po obejití Wright Memorialu vyrazili přímo na pláž. Jako první jsme vyzkoušeli pláž z ostrova směrem do kontinentu. Jenže nějak tam smrděla voda a hlavně i 300m od břehu dosahovala jen po kolena.
Na opačné straně ostrova to byl pravý opak: voda pěkná, svažující se a hlavně ty vlny! V jeden okamžik byla voda do pasu a najednou člověka zaplavila vlna o skoro metr vyšší než on sám.
Večer jsme si udělali projížďku po ostatních ostrovech a majácích na nich. Občas tu asi mají pískovou kalamitu, místo naší sněžné :).
Devátou hodinu a tedy i čas zavření brány našeho kempu jsme nestihli, tak jsme si trošku vypomohli objížďkou příkopem a po trávě, když máme ten offroad :). Do spacího jsme se převlékli v autě, protože venku to s ohledem na komáry nešlo.
Ráno rychlé sbalení a odjezd domů. Dvě noci jsme spali co prakticky na břehu jezera, ale kvůli komárům jsme se na něho ani nebyli podívat :(.
Po cestě zpátky jsme se zastavili ještě v Plymouth, nafotili a zpátky na hotel.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.