pondělí, ledna 08, 2007

Unite for Diabetes


Nejprve něco úvodem:
Cukrovka je neustále rostoucí celosvětový problém. Více než 246 miliónů lidí po celém světě jsou diabetiky. Pokud se nic nezmění, tak v roce 2025 jich tu bude už 380 miliónů.

Na podporu diabetiků a boje proti cukrovce nechal Geocaching.com vyrobit 20000 speciálních travelbugů (TB), na kterých je připevněný modrý kroužek - symbol celé akce. Každý z TB je věnován jiném městu ve světě - úkolem tohoto přívěsku je dostat se do tohoto města a tam cestovat mezi cachemi v něm / jeho blízkosti. Pro ČR jich je určeno 37.

Jednotlivé TB si potom mohli jednotliví geocacheři objednávat. Všichni původně čekali, že jim přijde TB, který bude mít oproti normálnímu modré kolečko navíc a se kterým si budou moci dělat co budou chtít, ale čekali špatně :). Všechny TB mají už zadaného majitele (uživatel Unite for Diabetes, vlastnící všech 20tis. přívěsků) i cíl (město).

Já jsem na tom poměrně dobře - ten co mi přišel se má dostat do Prištiny v Srbsku a Černé hoře. Přímo ve městě jsou 3 kešky.

Někteří na tom jsou hůř: destinace Irák, kde cache zakládali hlavně američtí vojáci (neprůstřelnou vestu a helmu s sebou). Pokud se nepletu tak nějaký z TB doručených českým geokačerům míří do Nigérie, kde jsou tuším jenom 2 skrýše. Nebo nejbližší keška je od daného města vzdálená 200km apod. Obvyklý scénář - keš založená před 1-2 roky, od té doby buď vůbec nelezena nebo nalezena max. 2.

Jedna Unite for Diabetes míří i do Brna, bohužel ji zatím nikdo neaktivoval (tzn. nepřihlásil se k přijetí) nebo ještě ani nemusela být odeslána.

PS: Geocacheři v Londýně si udělali mapku keší poblíž metra.

sobota, ledna 06, 2007

GIMP Error: "Unknown file type"

První vícejazyčný post - řešení problému jsem na žádném anglickém fóru nenašel, tak proto raději bilinguálně.

Pokud vám grafický editor GIMP z ničeho nic začne odmítat standardní grafické formáty a hrozí vám při tom hláškou "Unknown file type", tak vězte, že je potřeba nastavit systémovou proměnnou GIMP2_DIRECTORY na adresář, kde máte nainstalovaný GIMP (např. C:\Program Files\GIMP-2.2).
Údajně pomáhá také vymazání adresáře .gimp-2.2 v Documents and Setting daného uživatel, ale to mi bohužel nepomohlo.

When GIMP error refuse to open/save standard images as JPEG, TIFF etc. with error message "Unknown file type", you need to set environment variable GIMP2_DIRECTORY to point to the directory, where the GIMP is installed.
You can also try to delete directory .gimp-2.2 in your user-profile folder in Documents and Settings, but this didn't help me.

Jubileum

Nevím čím to, ale dneska je vážně jubileum: za prvé jsme dnes našli naši 50 cache (a ještě pár dalších) , za druhé je toto náš 100 příspěvek na blogu a za třetí dneska Lenička udělala svou první zkoušku po dlouhé době (jak jinak než za A!).

Takže popořadě: ráno jsem odvezl Leničku do školy na zkoušku a po cestě zpátky jsem se zastavil pro

u psychiatrické léčebny v Černovicích (btw: jednosměrky okolo jsou vážně na zbláznění) a u kešky na kostelíčku v Líšni pro Robert's Personal Geocoin.

Doma jsem potom zjistil, že naše Coccinellka je opět na světě! Asi týden totiž byla nezvěstná :(.

Potom opět do města pro Áčkařku Leničku a pro nějaké ty kešky. První je prakticky naproti domu, kde bydlí Martin s Bárou (Tivoli; né jako oni, ale tak se to tam menuje):
Zlaté prase je od nich sice kousek dál, ale pořád dostatečně blízko. U Prasátka jsme potkali geokolegu safara, což je mimochodem první geokačer, kterého jsme potkali live. Vyměnili jsme keškové zkušenosti, Robertovu minci za San Diego GC - Queenslander. Příjemné to bylo :).

Pokračovali jsme po Mínské, kde jsme chtěli okouknout kultovní a prý jednu z nejobtížnějších kešek v Brně. Nakonec nezůstalo u koukání, lepší kešku pro jubilejní padesátku jsme si nemohli vybrat :)
Jak říkal safar: přijdete a hned vidíte kde je. Měl pravdu :). Pěkné vypeklé místo. My jsme se ale nedali. Přistavili jsme si auto, aby krylo naše pikle, na zem položili hadr z auta a šli na to. Ven to šlo snadno - zpátky hůře, podstatně. Ale podařilo se :).

To nás jenom nabudilo a pokračovali jsme
No a doma se potom jenom oslavovalo a oslavovalo :).

pátek, ledna 05, 2007

Naše (objevené) keše

Abychom se my sami vyznali v nálezech, zřídili jsme si mapku nalezených keší.

úterý, ledna 02, 2007

Petrov

Nějak jsme se s těmi keškami rozjeli: dnes jsme pod záminkou nákupu nových riflí a zimních bot navštívili nespočet obchodů, ale také pár míst s poklady :).

Úspěch jsme měli konečně s keší

která nám ležela v žaludku už aspoň 2 měsíce. S drobnou nápovědou jsme byli dnes úspěšní - hlavně díky Leničce, která nejenže našla skrýš, ale také našla/vyrobila/zdokonalila nástroj na její vyjmutí. Někdo z okolí na nás asi poslal městskou policii, keš je umístěna ve zdi jednoho z významných kostelů v Brně (nebudu prozrazovat jakého, jen pěkně hledejte a řešte tuhle multicache) - my jsme si jich zavčasu všimli, takže jsme poodešli a předstírali jsme focení krás Brna :). Hlídka ještě chvilku stála hned u cache (kde jsme předtím stáli my), ale pak je to naštěstí přestalo bavit. Tady je výsledek focení:
Po cestě jsme se šli podívat do tohoto chrámu - náhodou tu byl charitativní koncert, na kterém vystupoval sbor ze Spojených států. Tak jsme na chvilku zůstali.

Další úspěch jsme slavili u Nalezeno rychle, jen to krapet klouzalo.

Předposledním dnešním úspěchem také určitě bylo to, že jsme nakonec nějaké boty sehnali :).

Poslední tečku jsme udělali znovuobjevením kešky, která byla pro porušení pravidel zrušena (resp. archivována podle terminologie GC)
Ráno mi přišel TB Unite for Diabetes, ale o tom až jindy.

Silvestrovská nadílka

Letošní (resp. loňský) Silvestr jsme se rozhodli strávit společně se stárky ve Vážanech nad Litavou (wiki). Cestu tam jsme si samozřejmě zpříjemnili návštěvou pár kešek po cestě :).

Zatímco první z nich byla prakticky Drive-In (logovali jsme v autě asi 2 metry od kešky, v teple, při pojídaní pokrmů z nedalekého McD), ta druhá byla krapet obtížnější. Podle všeho byla kousek od cesty, tak proč z ní taky neudělat Drive-In? Sníh a polní cesta měli sice jiný názor a hodné autíčko nás dovezlo až k větší BTS, odkud to bylo ke kešce už jen asi 200metrů. Ufff - nechtěl bych tam uvíznout.

Ve Vážanech konečně nastala vhodná příležitost do sebe něco málo nalít a zbavit se tak postu řidiče. Všechno šlo o to snáz, že Mišák (po předcházejícím večeru) dal k dispozici pulčák svého Bechera :). K dispozici nám byly dvě místnosti, dvorek a průjezd do něho (kde jsme s Lenkou spali první noc; vyhnuli jsme se sice nočnímu sledování tv, ale neunikli jsme ranní zimě; druhou noc jsme byli chytřejší). Co víc si pro 17 lidí přát :). Aspoň nás to pořádně sblížilo a nebylo se kde zašít.

Druhý den jsme se nechali vyvézt (a následně i dovézt) na Mohylu míru pro
která je ovšem podle nás docela nevhodně schovaná :(. Nu což.

Na večerní hromadné procházce se také ukázalo, jak je svět malý - v místní hospodě na Silvestrovské párty hrála skupina Modul - staří dobří známí, kteří hrají mj. na plesech GŠ.

Samotný Silvestrovský rej nebudu popisovat, každopádně všechno dopadlo jak mělo, konec světa nenastal, petardy vybouchly kde měly, nic se nerozbilo, nikdo se nepobil (ani s l navíc)...

Tady najdete fotky od Mišáka, fotky tady dole jsou ode mě.

PF 2007

pátek, prosince 29, 2006

Čtyřícítka na krku

Doopravdy není ani mě, ani Lence čtyřicet. Ale konečně se nám podařilo najít 40 keší. Dnes jsme doplnili poslední dvě.

Před polednem jsme s bráchou, švagrovou a jejich Danielkou vyrazili s kočárkem na výlet do Bílovic. Prakticky po pár krocích jsme vyzvedli

což byla doopravdy snadná rychlovka.

Ta další byl už těžší oříšek - šli jsme podél řeky a keška je nahoře na hřebeni. Nenapadlo mě nic lepšího než si to tam střihnout kolmo do pěkně prudkého kopce po zasněženém, klouzajícím listí. Děvčata s kočárkem naštěstí zůstala dole. Na kopci nás ještě GPSka krapet pohonila, ale našli jsme :).

čtvrtek, prosince 28, 2006

Pohoda, Lenčov a lov

Hurááá, konečně jsme zvládli uskutečnit dlouho plánovaný výlet na Lenčov. Štěpán se domluvil s Pepem na přesné datum a tak bylo jasné, že teď už opravdu s dvoukolákem dorazíme (slibujeme mu ho od letních prázdnin). Vzali jsme s sebou i Astu. Byl to její první pořádný výlet autem. Musím ji pochválit, protože bez problémů zvládla časté nastupování do auta a návštěvu cizího dvorku, kde bojovala proti starousedlíkovi Žuldovi :).

Vyrazili jsme asi v 11 hodin a protože nás čekali až na oběd (na 13. hodinu), odlovili jsme po cestě několik keší:) :


U všech tří keší jsme procházeli krásnou krajinou, která byla lehce omrzlá a svítilo do ní sluníčko :) . Jelikož se čas naplnil a zrádně nám utekl rychleji než jsme čekali, přijeli jsme na oběd o trošku později. Štěpán s Pepem vyložili dvoukolák, Pepé s mamkou zavřeli psy a tak mohla Asta na dvůr a my na oběd. Dostali jsme na Lenčově tradiční "kyselici" a srnčí maso ve vlastní šťávě. Nejdřív jsem měla strach, že tak plný talíř nesním, ale vzhledem k tomu, jak to bylo dobré jsem ještě dostala přidáno.

Po obědě jsme si prohlédli fotky z Norska a vyrazili jsme na procházku. Mamka s námi nakonec nešla, ale Pepe nás doprovodil. Hlavně proto, že jsme mu slíbili ukázat poklad, který má kousek od domu :). Byla to multi keš, takže jsme se nejdříve ocitli na rozlehlých loukách Lenčova, kde jsme vyluštili první rébus. Tedy spíš kluci. Já jsem hlídala Astu a matematika není moje silná stránka.

Po brodění houštím, které jsme mohli obejít po cestě :( , jsme došli na stavidlo Lenčáku. Spočítali jsme tyče a na nich matky. Tyto počty kluci dosadili do zdánlivě jednoduché rovnice. Počítali ji docela dlouho, tedy aspoň tak dlouho, že už mi z toho postávání začínala být zima... Ale zvládli to. Výsledek dosadili do souřadnic konečné keše. Výborné bylo, že je rybník v údolí dosti hlubokém na poblouznění GPSky, takže nás nejednou poslala doprostřed rybníka, nebo na jeho druhou stanu apod. Byl sice zamrzlý, ale led nebyl ještě moc silný (bylo skrz něj pěkně vidět do vody, ale na běhání po něm neměl nikdo z nás). Nakonec jsme použili drobnou nápovědu. Keš měla být ve starém pařezu 6 metrů od velkého modřínu směrem k rybníku. Můžete jen hádat, kdo ji nakonec našel. Projevil se klasický instinkt nováčka a k tomu ještě domorodce :). ANO, byl to PEPÉ.

Hledání se mu zalíbilo natolik, že jsme vymýšleli metodu, jak ještě tentýž den stihnout co nejvíc keší.

Proto jsme k dalším vyrazili autem.

opět našel Pepé. Prostě se podíval na pařez a řekl si, ten to bude a byl :). Uvažovali jsme, že už pojedeme do tepla, ale nakonec jsme vyrazili ještě pro jednu keš. Ovšem až po té co jsme se zatajeným dechem sledovali západ slunce.

Poslední keš dnešního dne první uviděl Pepé - naznala jsem, že ho příště necháme doma :) .
Měli jsme výhodu, že byla zima, protože podle informací měli být pod stromem zmije...


Potom jsme jeli na horký čaj, teplou kyselici, cukroví, talíř sýrů atd. Na Vysočině prostě chutná...

Doma jsme se pozdravili se sestrou, umyli auto a jeli na velký nákup na silvestrovskou veselici. Po návratu jsme již byli schopní jen koukat na televizi a odpočívat. Myslím, že i Asta spala tvrdě až do rána :) .

úterý, prosince 26, 2006

Rozbaleno

Tak co? Už máte rozbaleno? Vzhledem k tomu, že je 26. prosince, už určitě ano. A dobrý?

Chystám se napsat chlubící post, takže pokud nechcete číst jak si tahám tričko, tak raději zavřete prohlížeč ;).

K nám domů chodí Ježíšek "praktický" (což je jedině dobře) - postupně rok od roku přináší další a další nářadí, takže už ho mám pěknou bednu (tu mi přinesl asi před čtyřmi roky) a můžu se s ním při každé vhodné příležitosti chlubit (např. při krimpování kabelů u Martina). Letos přidal multimetr, takže odteď můžu u gáblů i zjistit jestli nemají někde kraťas (a spostu dalších věcí). Navíc jsem dostal nějakou tu módu od fochu - lacláče s blůzou - zelené, takže v nich můžu i na další avibesídku!

U Leničky mi potom Ježíšek nadělil nezvykle dutou tubu, ze které se vyklubal obal od Pringles (že by v nebi taky baštily Pringlsky jako my s Lenkou minulý týden?). Jenže místo tvarovaných brambůrek se v něm krčil poukaz na sólový seskok padákem. No to mi ho teda vyndej... Aby se mi Lenička nemohla smát, tak jsem říkal, že i když ji Ježíšek s podobným dárkem vynechal, tak já že ji nevynechám a pořídím ji stejně takový seskok ;). Teď je na letištích bohužel zavřeno, takže náš ideální čas nastane přibližně v květnu. Mezitím se budeme těšit, školit (budeme mít skákací kurz, takže při případném dalším seskoku už budeme platit jenom za letadlo a vybavení), motivovat (dostal jsem i DVD z nějaké skákací session), chystat a rozebírat to (už jsem se Leničky ptal, jestli můžu skákat v nových montérkách a prý ano). Těsně před Vánocemi jsem se díval na Black Hawk Down (takže se vidím jak vypadnu z letadla) a na (teď už předposledního) Jamese Bonda - Die Another Day (kde hlavního padoucha vtáhne i s padákem proudový motor po Bondově vyhození) - to asi není ta pravá motivačka ;)