pondělí, června 09, 2008

Valašské keškobraní

V sobotu se nám (resp. mě) dostalo cti reprezentovat naši vísku jako součást teamu Brno Mafia společně s MarekLem, Darkem a Geo.Benediktem na Valašském keškobraní. Ale pěkně popořádku.
valašské keškobraní

Jako správný a soudržný tým jsme se dorazili každý svou cestou a potkali jsme se tak až v 7 ráno v Rajnochovicích (ještě jednou díky Shantimu za odvoz tam i zpět). Rozespalé Hostýnské vrchy nás přivítaly deštěm, ale hned po plném probuzení si to naštěstí rozmyslely, sluníčko nás až do večera neopustilo a bouřky nás vždy minuly. Pro přibližně 28 týmů bylo nachystáno 80 soutěžních keší; každá ohodnocená podle obtížnosti (šifry, získání krabičky), terénu, vzdálenosti s možností 1/3 bodů navíc z hodnoty keše při FTF. Podmínkou uznání nálezu byla fotka celé skupiny s označeným víčkem keše a případně FTF coinem na důkaz prvního nálezu. Startovalo se v 8 hodin ráno a končilo v 18 hodin večer, s penalizací -20 bodů za každou další minutu. Platil také zákaz vjíždění motorových dopravních prostředků do lesa. V manuálu keší chyběla nápověda a její prozrazení nápovědou organizátorů na telefonu bylo penalizováno ztrátou 25% z hodnoty keše. Celkově získané body potom byly vynásobeny konstantou podle počtu členů teamů (menší týmy získali, větší tratily).

Hned po startu jsme vyrazili na multicache, věnovanou bývalé místní železniční trati na přepravu dřeva, s další tradiční krabičkou nedaleko. Tak tak jsme všechno stihli a mohli se tak radovat z prázdných logbooků a tedy FTF. Dál už to ovšem tak veselé nebylo: u místního kostela jsme asi hodinu řešili a hledali jednu jedinou cache. Až moc pozdě jsme zjistili, že z listingu vypadl vzorec, takže jsme si zbytečně lámali hlavu co udělat s 5 čísly, když jich je obecně pro dosazení do souřadnic potřeba alespoň šest. A na mě začal dorážek vlk.

Další zastavení bylo na vrcholku jednoho z místních kopců, respektive v jeho hlubinách, kde byly v poloplazivé Pytlácké jeskyni schované souřadnice další cache. Pro ně jsme se vypravili s Benem a určitě to stálo za to. Po cestě dolů jsme se zastavili u nesoutěžní earthcache (podmínkou je fotka vchodu do jeskyně, kterou díky spěchu "splňuji" jen já díky snímku mých nohou u vchodu :), snad autor zamhouří oko nad všemi). Zpátky v údolí jsme pak probrali některé lépe hodnocené drive in cache a rozhodli jsme se zaměřit na sérii zaměřenou šachům. V bistru Bambus (onemanshow, obsluhoval i kuchtil jeden Vietnamec) nad nudlemi vzniklo řešení a za necelou hodinu jsme mohli znovu vyrazit. Nezbývalo už moc času do limitu, takže po cestě do kempu padl poslední kousek (díky Stilgarovi na stromě). Až do desíti, kdy se vyhlašovali výsledky, se soutěžící střídavě předháněli zážitky, pomlouvali organizátory (pár chybek v listingu, které bohužel postihly i nás) a nenápadně zjišťovali výsledky ostatních týmů. Já jsem pak asi pěti lidem dával přednášku o Coloradu o zodpovídal jejich záludné dotazy. Abych pravdu řekl, tak jsem je spíš zrazoval. Láska k 60CSx nerezaví :). A díky tomu záludnému zvířátku z lesa jsem se už nemohl dočkat sprchy.

Desátá večerní, vyhodnocení, nervozita. BM se nakonec umístila na velmi pěkném 3. místě! Shanti naštěstí jel ještě večer domů, takže jsme mohli vybrat nějaké místní kousky a další FTF. Domů, do sprchy a spát...

A ještě fotky od Bena.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.