Jubilejní a ještě jedna

V neděli dopoledne jsem zavezla Štěpána na zkoušku sboru do Šlapanic. Odpoledne tam vystupovali a tak si to museli ještě nazkoušet.

Po druhé hodině odpolední jsem s mamkou vyrazila za ním, poslechnout si jak to zpívá Sboru a podívat se na místní jarmark. Vzhledem k tomu, že jsme jeli na poslední chvíli a parkoviště blízko náměstí byla plně obsazena, musely jsme zaparkovat až u Družby. Aspoň jsme si (před postaváním) protáhly nohy. Sboru to šlo dobře, i když měl Štěpán pocit, že mu něco ujelo, ale myslím, že si toho nikdo z naslouchajících nevšiml. Nebyla ani moc velká zima, ale bylo to dost vlezlé a tak jsme se těšila domů do tepla. Jenže se mi nepodařilo se tam jen tak dostat.

Štěpán trval na svém, že musíme na procházku s Astou a autem. Pokusil se mě přesvědčit, abych řídila favorita, ale to se mu nepodařilo a tak to musel vzít pevně do rukou on (ve Šlapanicích si totiž dal jednu štamprdli a tak nechtěl řídit, ale bylo to víc jak hodinu :)).

Zamířili jsme do lesa nad restaurací Klajdovka, kde je keší jako máku a člověk by mohl mít pocit, že tam "rostou, jako houby po dešti". Své by o tom mohl vyprávět i Mišák, který s námi jeden hon na keše absolvoval :). Slunce už zapadlo a tak bylo v lese hodně šero, ale naštěstí ne úplná tma tmoucí. Po asi kilometru chůze jsme ji našli na jednom paloučku plném starých dutých pařezů. Byla právě v jednom z nich.

• # 30 - GCY9NW - Project Enigma: Startup - TC
  

Poprvé jsem nás zapisovala do logbooku potmě za svitu osvětlení displeje GPS. Po cestě zpátky jsem říkala Štěpánovi, že mi to šero přípomínalo scény z filmu Záhada v Blair Witch.
Druhá keš byla až v Žideních, takže jsme skočili do auta a vyrazili luštit další záhady. Zaparkovali jsme vedle hřbitovní zdi a šli jsme směrem k maličkému parčíku, kde měla být keš

• # 31 - GCX201 - Zidovsky hrbitov - Brno/Jewish cemetery - TC

a byla tam :). Nejdříve nám v jejím hledání bránil jeden mudla. Asta se zakoukala do jeho fenky a chtěla si hrát. Potom jsme ji nějakou tu chvilku hledali. Při hledání se mi samozřejmě podařilo stoupnout do psího exkrementu :(, ale hned potom jsem našla úkryt s keší. Takže to asi bylo štěstí :). Po čištění bot a naložení se do auta, už následovala cesta do tepla. Dali jsme si horký čaj s rumem a zajedli to dobrou večeří (pečená kuřecí křídla - mňam).