čtvrtek, září 27, 2007

Aneta Langerová, první koncert prvního turné

Nechávám si svou
svou duši malou
v hloubce ukrytou
pod bílou hladinou

Tak přesně takto zahájila Aneta svůj první koncert na turné k desce Dotyk ve staré hale na Vodové. Pokud se nepletu, tak je to vlastně první Anetina tour. Šňůra pomyslně začala už asi o hodinu dřív a to předskokany Roe-Deer (které jsme ale zastihli až při poslední písni) a Nathalie Nordnesová (docela příjemná hudba někam na posezení do klubu, ale ne na rozjížděčku; usínací a trošku opakující se). Každopádně samotná Aneta začala osm minut po půl deváté zajímavou projekcí na bílé plátno, oponu, kterým bylo na začátku zakryté jeviště.

Hned první překvapení: na pódiu byli kromě kytaristy (věrná kopie druhého kytaristy z Radiohead, včetně oblečení i umístění mikrofonu ve výšce pasu), bicích, kláves a basáka ještě housle (s houslistkou ;) ) a DJ! To jsem tedy vážně nečekal. Kromě občasných scratchů na pozadí obsluhoval i dvě hrající skříňky od Apple, chvílemi zpíval a dokonce i hrál na kytaru.

A když jsme u těch kytar: v celé kapele to byla tak trošku hra na peška. Prakticky po každé písni se měnily, vypadalo to trošku komicky. U Michala Pavlíčka to chápu, ale ;)

Ve vlnách se proháním
dnes nadechnout se smím
až osud můj se naplní
do květů ledových

V publiku bylo možné najít zástupce všech možných generací. A všichni byli určitě překvapeni zpracováním Anetiných písní. Zvlášť u skladeb z prvního alba bylo poznat, že s jejich nahranou podobou není Aneta moc spokojená a tak je teď hrála v úplně jiné aranži.

Jedním z vrcholných okamžiků bylo pozvání nevidomého Radima Vojtka na pódium, který si z Anetou střihl Píseň pro Světlušku. Nevím kolik Radimovi přesně je, ale tipuju okolo 10-12 let. Představa že stojím a zpívám před vroucí halou a přitom nic nevidím...

Celá se proměním

Odpouštím ti zas
jsem dotyk mořských řas
co před bouří tě ochrání

Celá šou byla určitě dobře naplánovaná, natrénovaná a nachystaná, ale přesto to občas dřelo. Hned u druhé písničky se zjistilo, že jeden z notebooků Apple není zapojený do mišpultu a chvilku trvalo než se na to přišlo.

Větší půlku koncertu se promítalo na bílé plátno za pódiem, pak se plátno spustilo a udělalo prostor pro obří světelnou tabuli. Ta se použila jen asi ve 4 písničkách, přitom určitě nebyla levná. Tento krok jsem moc nepochopil. Stačilo by buď jedno nebo druhé.

Na představování kapely si Aneta vzala headport, který byl ovšem nazvučen a naefektován na tajemný začátek koncertu a ne na normální mluvení, takže jí vůbec nebylo rozumět. Kapela navíc hrála docela pomalu a sama Aneta dělal dlouhé mezi členy dlouhé pauzy, takže se potom nemohla divit (ona se divila), že publikum trošku upadá.

Kontakt s publikem musí holt ještě dopilovat, stejně jako spousta dalších věcí. Začíná se. Rozhodně to nejsou kritické výtky, spíš věci co bych asi měnil :).

Každopádně už po třetí písničce mi bylo jasné, že bych si z tohoto koncertu koupil záznam na DVD. Mělo neskutečnou energii. Původně jsem myslel, že kapela bude dělat křoví, ale všichni byli výrazní, živí a zapojení do dění na pódiu.

Na koncertě jsem nefotil, chtěl jsem si ho jen tak užít. Nějaké obrázky najdete třeba na iDnes.

Do snů ti tiše zpívám
jak často sama usínám
neslyšíš moje přání

Po skončení jsme plni zážitků museli vyrazit na nějaké ty kešky, nečekaně...

1 komentář:

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.