pondělí, března 26, 2007

Cross country

Jelikož Lenka na většinu soboty odjela na koupačku do Laa a mě se nechtělo sedět doma, domluvil jsem stejně naladěného Mišáka a vyrazili jsme i s Astou na výlet do deštivé soboty. Místo auta jsme použili autobus - pro Astu to byla víceméně premiéra v MHD, navíc košík na sobě měla všeho všudy podruhé. Naštěstí je tvor výletový, takže zvládla oba autobusy i přestup.

Na konečné u hřbitova v Líšni nás přivítalo rozblácené pole a posléze i les. Cestu k první dnešní keši znal Mišák skoro poslepu - kdysi tam jezdívali na táboráčky. Takže nalezení #91 - GCMN49 - Valigrad - TS nám nedělalo problémy. Tedy až na sílící déšť a blatíčko :(. Asta se opět projevila jako horský pes, protože ji dělalo neskutečnou radost běhání nahoru a dolů ve svahu. Hlavně tedy brzdění, kdy vždycky důkladně rozryla napadané listí a větve...

Pokračovali jsme dolů do (nečekaně :) ) liduprázdného Mariánského údolí. Asta už byla v tu chvíli jako prase a já měl čím dál větší obavu, že nás nikdo nevezme do autobusu a půjdeme domů pěšky. Pokusili jsme se odlovit ještě Hrad, což je cache u druhého rybníka kdesi ve stráni. Jenže signál nás honil sem a tam; navíc už před námi někdo cache nenašel. Takže jsme to brzy vzdali a začali pomýšlet na návrat domů.

Ve staré Líšni mimochodem opravují koryto potoka, který teče vedle silnice mezi Mariánským údolím a náměstím Karla IV. - vypadá to moc pěkně.

Do autobusu nás naštěstí vzali, do obou. Uff. Doma usušit a odpoledne znovu ven, plánovat umístění další cache s Ivem.

Ještě že má naše Asta samočístící srst. V neděli ráno už byla zase krásně čisťoučká :).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.