Jarní počasí

Od pondělí jsme byli se Štěpánem domluvení, že úterní odpoledne strávíme venku, protože mělo být krásné jarní počasí.

Potřebovala jsem jen něco drobného vypočítat a měli jsme vyrazit. Jenže to bylo trochu jinak. Výpočty se poněkud zkomplikovali a tak naše původně drobné zdržení doma, vyšlo na skoro 3 hodiny :(. To víte, ty daně. Naštěstí už je světlo déle než v zimě a tak jsme si sluníčko užili i tak.

Naložili jsme Astu a zastavili jsme se pro Katku, Natku a Nera. Už jsme se s nimi dlouho neviděli a tak jsme je chtěli vzít aspoň na krátkou procházku.
V autě jsme měli i pár horkých chvilek - když se Nero pokoušel očuchávat Astu a jí se to podle všeho moc nelíbilo :(. Naštěstí jsme potřebovali ujet jen kousek a potom už jsme vyrazili do přírody. Zastavili jsme u hotelu Klajdovka. Chtěli jsme naše hafany pustit z vodítek, ale museli jsme vydržet než jsme se dostali do bezpečnější části přírody, neb byli díky pěknému počasí venku „všichni“, včetně jejich čtyřnohých mazlíčků.

Sotva jsme je pustili začali dostihy :). Nero má Astu očividně velmi rád, nebo na už něho přišlo „JARO“. Každopádně za tu dobu co jsme hledali lavičku, ke které chceme umístit naši další keš, oni v šíleném tempu uběhli několikanásobek toho, co my jsme v poklidu ušli :).
Štěpán hledal vhodné místo pro úkryt keše a já s Katkou jsme obdivovali výhled na Maloměřice a okolí. Sluníčko pomalu zapadalo a oblohu měnilo do oranžova. Později se rozsvítilo veřejné osvětlení ve městě a tak byl požitek z výhledu bez chyby (i pár vlaků pod námi projelo).

Potemnělým lesem jsme se vydali zpět k autu. Bylo to cestou necestou, ale podle světýlek v dálce jsme šli správným směrem – orientačním bodem byl nedaleký vysílač Hády.
Ještě jsme se rozhlédli jak vypadá město z horního okraje lomu a šli jsme k autu. Katku, Natku a Nera jsme vyložili před domem. Auto jsme zaparkovali na Horníkové a Štěpán zapnul GPS.

Ano, hádáte správně, museli jsme přece ulovit minimálně jednu keš :). To už k nám jaksi patří. Tato keš je schovaná opět nedaleko cvičáku pod Klajdou :). Stejně jako minulý týden jsme neměli žádnou pořádnou baterku. Naštěstí nebyla nijak „hustá ani přísná“ tma a tak jsme zvládli dojít na místo i bez světla.

Hledat jsem nestihla, protože než jsem posadila psa, Štěpán mi podával keš. Rychle jsme se zapsali a spěchali domů, protože už nás trápil hlad

• #84 - GCYGPA - Project Enigma: Progress - US
  

Večer jsem měla pocit, že mě úplně dostala jarní únava. Nešli jsme nijak daleko, ale unavená jsem byla jako po celodenním výletě. Inu musíme začít pořádně trénovat na léto :).

geocaching (hády)