James Bond, Stínadla a Blair Witch
V pátek jsme se po cestě ze školy zastavili v Židenicích #85 - GCZ502 - Brnenska nadrazi: Zidenice - MM a řeknu vám že nic moc. Spousta špíny, odpadků a výkalů... Tohle tedy moc nemusíme.
![]() |
oslava kleminovýc |
Poslední 2 hodiny jsme měli „základy matematiky a výpočetní techniky“. Přednášející přinesl několik čokolád a kdo první vypočítal zadaný příklad a řekl nahlas správný výsledek byl obdarován čokoládou – Studentská pečeť. Já samozřejmě žádnou nedostala, protože rovnice, mocniny a odmocniny nejsou mí kamarádi :(. Celé dopoledne jsem se těšila až budu moct jít domů. Od večera jsme byli domluvení s Mišákem, že odpoledne vyrazíme na výlet. Štěpán vše naplánoval (i přes určité indispozice z večerního slavení) a tak odjezdu na lov bránilo jen jediné – oběd.
Domů jsem dorazila kolem 3 hodiny odpolední, což bylo super. Jenže oběd jaksi nebyl! Byla jen polévka a na druhé jsme čekali až do 5 hodin :(. Tímto se omlouvám Mišákovi, že se jeho čekání neustále protahovalo.

Vyrazili jsme asi o půl šesté. Zaparkovali jsme „u Langra“ a vyrazili jsme lovit. Cestou k první keši jsme odlovili psa – Dio se jmenoval. Dokonce s námi i logoval :).
- # 86 - GCYWN9 - Project Enigma: Final - US
Když jsem jim řekla, že umí poslouchat, tak mi moc nevěřili :). No já taky nevěřila, že naše Asta umí poslouchat, když mi ji předávali strážnicí MP. Vypadá to, že se naši pejsci předvádí před cizími lidmi, jak jsou hodní a že oni vlastně ani nemůžou za to, že utekli...
Úspěšnému drakování už nic nebránilo. Já s Mišákem jsme díky silnému větru nedostali odvahu vzlétnout a tak si to užíval jen Štěpán. Asi kolem šesté hodiny jsme se vydali na další část cesty. Už byla vcelku tma, ale tentokrát jsem měla dostatek baterek. Jednu jsem půjčila Mišákovi, neb bylo na cestě několik nástrah a nevím jak bysme se jich před nastoupením do auta zbavovali. Ještě jsme se zastavili v Konecnaaa Vyyystupovaaat !, kde jsme vyzvedli TB Vrtulník.
Další zastávka byla v Obřanech u keše
Nalezli jsme ji po krátkém hledání. Naštěstí byla v blízkosti hospoda. Měla jsem šílenou žízeň, která se nejlépe zahání půllitrem dobře vychlazeného piva, ale vzhledem k tomu, že jsem byla řidičem, zůstalo u Kofoly. Na jídelní tabuli byly samé dobroty – tvarůžkový chléb, pivní koule atd. Na jazyku už jsme cítili každé sousto, ale paní vrchní nás dost zchladila. Řekla nám, že si nemáme ani omylem lechtat chuťové buňky, protože z toho co je na tabuli nemá vůbec nic! Proč to tam měli vlastně napsané, když z toho vůbec nic nemají. Asi nejsou zvyklí na cizí hosty, kteří mají hlad.
Přeposlední keš jsme hledali poněkud déle. Je totiž Multi. Začátek byl klidný a normální, ale čím větší byla
zalogovali, udělali pár fotek a z počátku pomalu jsme se vraceli k východu. Nevím čím to bylo, ale kroky, kterými jsme se blížili k čistému vzduchu se přiměřeně zrychlovaly. Až před stoupáním po schodech jsme naprosto zpomalili a se zatajeným dechem jsme poslouchali jestli máme „čistý vzduch“ na opuštění zakázaného území. Vše dobře dopadlo. Až když jsme stáli na lávce přes nádraží prošel kolem vchodu do podzemí jeden z mudlů. No prostě načasování jsme měli akorát. Úkryt pro keš je dnes již nepoužívaný starý podchod pod nádražím, ve kterém zároveň vedou dvě velké trubky na své cestě přes Maloměřice. Schody do podchodu jsou zatlučené deskami, aby tam nikdo nespadl, zevnitr jsou potom zazdene. Bylo zvláštní dívat se z lávky, jak daleko jsme byli.
„Chvíli“ (cca 30 min.) jsme na lávce pozorovali projíždějící vlaky a šibování prázdných vagónů. Euforie z podzemí nás dostala natolik, že přemýšlíme o dalším probádání tunelu.
Naše poslední keš, byla spojena s výhledem na stejné nádraží, pod kterým jsme byli před chvílí a také se týkala
Keš jsme hledali, kde se dalo. Chtěli jsme použít nápovědu, jenže ta zněla „to snad ani není nutné“. Hledali jsme dál. Po nalezení jsme naznali, že nápověda opravdu není nutná. Jen se musíte pořádně dívat na to správné místo.
- # 89 - GCTTVD - Dve trubky - Two pipes - TS
Bručící břicha jsme si „nacpali“ výbornými dobrotami od babičky a potom šli spokojeně spát. Už se moc těšíme na další lov, protože nám chybí už JEN 11 keší do pokoření první „100“!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.