PředPoslední přípravy
Dnes jsme se s Romčou konečně dostaly k dalšímu lovu. Vyzvedla mě ve škole a vyrazily jsme na lov. Měly jsme v plánu něco málo odlovit, což se nám povedlo
- #477 - GC166KC - Jiny jazyk / Aver chib - UM
- #478 - GC1176K - TPG #2 - Wingdiho cache - US
- #479 - GC14A6V - BMC 01 - Stred - TM
- #480 - GC1691Z - OD Brno #6: Makro - UM
a potom pokračovat na nákupy. Mamka slaví narozeniny a tak jsme ještě potřebovaly sehnat poslední drobnosti. Večer utekl jako voda. Romča už začala usínat a tak jsem se rozhodla ji doprovodit. Vzala jsem Astu a Míšu a vyrazily jsme. Je to jen kousek, ale dneska mi (nám) dal pořádně zabrat.
Po cestě od Romči (už u nich na křižovatce) jsem si všimla podivného auta. Za křižovatkou se otočilo a vracelo se zpátky. Snažila jsem se trochu donutit Astu, aby chvíli poslouchala a tak jsem se na staré černé auto soustředila až u ubytovny, kde se zase objevilo. Prudce zajelo k ubytovně a potom kolem ní zase vyjíždělo ven, ale až moc pomalu, aby to bylo normální.
Od Ubytovny odjížděli v plouživém tempu a směřovali zpět na Řípskou. Černé auto a v něm dva spoluobčané tmavé pleti :(. Zkusila jsem se rozběhnout, ale brzdila mě Asta, která mě chtěla předběhnout (přičemž mi podrážela nohy) a chytit Míšu.
Celý úsek Černozemní jsem se dívala za sebe, trochu jsem se uklidnila, ale když jsem na polňačce spatřila blížící se světla auta, začala jsem se bát a nenapadlo mě nic blbějšího než se pokusit doběhnout rychle domů. Jenže čím jsem se snažila být rychlejší, tím víc do mě Asta ze předu narážela. Možná se báli psů a tak odjeli po Černozemní pryč.
Strach je hrozná věc, nikomu to nepřeji a hlavně se s ním špatně usíná. Kde jsou naši ochránci v podobě policie, ať už státní nebo městské...?
Po cestě od Romči (už u nich na křižovatce) jsem si všimla podivného auta. Za křižovatkou se otočilo a vracelo se zpátky. Snažila jsem se trochu donutit Astu, aby chvíli poslouchala a tak jsem se na staré černé auto soustředila až u ubytovny, kde se zase objevilo. Prudce zajelo k ubytovně a potom kolem ní zase vyjíždělo ven, ale až moc pomalu, aby to bylo normální.
Od Ubytovny odjížděli v plouživém tempu a směřovali zpět na Řípskou. Černé auto a v něm dva spoluobčané tmavé pleti :(. Zkusila jsem se rozběhnout, ale brzdila mě Asta, která mě chtěla předběhnout (přičemž mi podrážela nohy) a chytit Míšu.
Celý úsek Černozemní jsem se dívala za sebe, trochu jsem se uklidnila, ale když jsem na polňačce spatřila blížící se světla auta, začala jsem se bát a nenapadlo mě nic blbějšího než se pokusit doběhnout rychle domů. Jenže čím jsem se snažila být rychlejší, tím víc do mě Asta ze předu narážela. Možná se báli psů a tak odjeli po Černozemní pryč.
Strach je hrozná věc, nikomu to nepřeji a hlavně se s ním špatně usíná. Kde jsou naši ochránci v podobě policie, ať už státní nebo městské...?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.