pátek, července 27, 2007

Den 25.

Další nudný zápis. Každopádně v práci se už nenudíme, tedy aspoň já :). Došlo už i na řešení otázky mého (našeho) dalšího pobytu: termíny se ne naší vinnou neustále posunují, takže by bylo dobré tu asi zůstat déle. Oznámil jsem, že se na první tři týdny musím vrátit do republiky a pak že bych mohl opět přiletět. Tak uvidíme. Pokud by se to takto realizovalo, mohl bych si tu nechat nějaké věci a minimálně jednu tašku bych mohl využít na dárečky :).

Oběd: společně s Artem (další místní zaměstnanec) jsme na základě jeho nápadu jeli do Smithfield's Chicken 'N Bar-B-Q. Na výběr bud kuře smažené, barbekjůované nebo šrimpíci, a to všechno buď na talíř se 2 přílohami nebo jako sendvič. Všichni kromě Arta šli do combo talíře, z půlky smaženého, z půlky B-B-Q. Art si nevzal smažené a udělal dobře: masu se moc nechtělo od kosti a hlavně to tou jednou plastovou vidličkou nešlo.

Večer: nechtělo se mi sedět na hotelu, tak jsme s Alešem vyrazili na kešky. Jen asi na tři hodinky, klidným tempem. Po návratu na hotel jsem zjistil, že už mi doručili zásilku s blinkies - těmi úplně prťatými keškami s magnetem :).
Na panorámě by měla být radnice Cary. Kousek od ní jsem mimochodem viděl první dva jedoucí vlaky tady ve Státech. Američané na ně nejsou zvyklí, takže před každým přejezdem najdete ceduli s nápisem ve smyslu "Tady zastavte pokud bliká světlo". Vlaky asi i proto už z dálky dost nahlas a hlavně častou houkají. I jejich motory jsou na rozdíl od našil mašinek nepřeslechnutelné.

Takto vypadá značka veterána ze zálivu.

Sepsal/a Štěpán at 04:12

Kategorie: ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)